Alexander Tolčinský: Německo zahájilo repatriace Romů do Kosova

12. srpna letošního roku proběhl v jiho-srbském městě Niš jazzový festival. Ten byl provázen značným napětím. Odhalovali tam totiž pomník slavnému nišskému rodákovi, hudebníkovi a herci Šabanu Bajramovičovi. Úřady z bezpečnostních důvodů ale do poslední chvíle tajily, kde přesně bude pomník odhalen. Proč? Bajramovič byl známý jako představitel cikánské hudby. Bez jakékoli příchutě méněcennosti, kterou tohle slovo dnes po zavedení výrazu Róm v Evropě vyvolává. V rodném městě Niš má koneckonců už i ulici.

Bajramovič byl v 60 tých letech v tehdejší Jugoslávii odsouzen a uvězněn. Za odmítání vojenské služby a později dezerci. Právě ve vězení se začal intenzivně věnovat hudbě. Založil vězeňský orchestr. Jeho hudbou se inspiroval dnes v zahraničí asi nejznámější ex jugoslávský hudebník Goran Bregovič, se kterým Bajramovič spolupracoval. Pokud máte pocit že stále hovořím o hudbě máte pravdu. I v Srbsku a okolí je to právě hudba, kterou si rómské etnikum získává sympatie a respekt svého okolí v mnohem větší míře, než třeba u nás.

Jinak je jejich situace mnohem horší než v jiných zemích. O Rómy se v podstatě téměř nikdo nestaral ani v podobě, tak jako po válce v bývalém Československu. Ti jugoslávští, tedy pokud se neproslavili hudbou, nebo specifickou kulturou žili v uzavřených komunitách doslova na okraji. Jako kontraproduktivní se v jejich případě ukázala skutečnost, že byli loajální ke všem vládám a režimům. Projevilo se to i v politice Kosovské osvobozenecké armády během konfliktu se srbskými jednotkami. S Rómy bylo jako s nealbánci a bývalými v uvozovkách „kolaboranty“ zacházeno podobně jako se Srby a dalšími menšinami.

Nebýt francouzského prezidenta Sarkozyho, který svou hádkou s evropskými institucemi mediálně zviditelnil likvidace nelegálních sídlišť a repatriaci Romů zpět do Bulharska a Rumunska, málokdo by připomněl fakt, že 1. září začal program repatriace Rómů do Kosova. V květnu, tedy ještě před vlnou mediální bouře, kterou postup Francie vyvolal, o tom podepsaly vlády Německa a Kosova příslušnou dohodu. Vláda v Prištině uzavírá podobné dohody o repatriaci se zeměmi Evropské unie průběžně. Jde však o programy návratu všech uprchlíků a nevztahuje se výlučně na Romy.

Oficiálně podléhá programu repatriace 11 700 v Německu dosud legálně žijících osob rómského původu. Jde o uprchlíky, kteří utíkali z bývalé Jugoslávie nejen do Německa od počátku 90 tých let minulého století. Polovinu osob dnes představuje jejich druhá generace.

Pokud bude program do důsledku realizován bude to pro navrátilce znamenat návrat do poměrů před jejich útěkem. Ty budou mnozí považovat za fatální, nicméně okolí Rómů bude tvrdit, že budou žít stejně jako jejich příbuzní, kteří z Kosova v dobách ozbrojených bojů neprchli. Země bývalé Jugoslávie řeší poválečné problémy a ten rómský je jen jedním z nich. Nelegální sídliště mizí nejen ve Francii, nebo v Itálii, ale i v Bělehradě, u Prištiny, nebo v Bulharsku. Tam se v roce 2005 dostala do parlamentu před volbami bleskově založená strana Ataka - česky útok, která se prezentovala programem očisty země od všeho nebulharského-míněno tureckého a rómského. Těžko očekávat, že by se v dohledné době na Balkáně prosadila strana, která by v průběhu všeobecně panující hospodářské mizérie jako svou programovou prioritu měla řešení skutečné integrace Rómů. S takovým programem a to platí nejen na Balkáně se totiž volby v nynější době nevyhrávají.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.