Co vidí opice v zrcadle
Jeden zvídavý makak a všímavá laboratorní technička. Tahle dvojice byla na počátku objevu, že schopnost sebeuvědomění mají nejen lidé a lidoopi, ale také opice. Makak, který používá zrcadlo k tomu, aby si prohlédl své zadní partie, totiž výmluvně oznamuje celému světu: „vím, že tohle jsem já!“
Pokud dáte opici zrcadlo, nebude vědět co s ním. Maximálně věnuje nemálo úsilí pokusům odhalit vetřelce, který se skrývá za zrcadlem. U šimpanze je to jiné – ten záhy zjistí, že zrcadlo ukazuje jeho samého a začne na sebe dělat různé obličeje. Pokud mu na obličeji uděláte barevnou značku, bude ji zkoumavě ohledávat prsty. Šimpanz tak prokazuje, že si uvědomuje sama sebe. Stejnou schopnost etologové objevili také u jednoho druhu ptáků, jednoho slona, delfínů a orangutanů. Opice – jako například makakové – zatím v testu sebeuvědomění vždy pohořely.
Profesor anatomie Louis Populin z University of Wisconsin-Madison však náhodou přišel na to, že i makakové rézusové se zřejmě dokážou identifikovat se svým zrcadlovým obrazem. Při výzkumu poruch pozornosti připevnil na hlavu dvou makaků elektronické implantáty. Jeho laboratorní technička Abigail Rajala si všimla, že jedna z opic si neobvyklý doplněk své hlavy prohlíží v malé zrcadlové ploše. Bylo to chování, jaké u makaků žádný vědecký článek nepopisoval a profesor Populin se rozhodl provést jednoduchý pokus. Kupodivu, makak v něm uspěl a prokázal, že si při pohledu do zrcadla uvědomuje, že „tohle jsem já“.
V zrcadle zavěšeném v kleci zkoumal nejen svou hlavu s implantátem, ale také ty části těla, na které si ani opice normálně pořádně nedohlédne. Videozáznam ukazuje, jak makak používá zrcadlo ke zkoumání svých zadních partií a genitálií a nakrucuje se, aby své tělo viděl ze všech úhlů. Jindy si opice natáčela samotné zrcadlo. Ve chvíli, kdy zrcadlovou plochu překryl černý plast, však ztratila veškerý zájem a začala šplhat po mřížích své klece. Co to ukazuje? Zaprvé to, že i opice zřejmě mohou mít schopnost sebeuvědomění. Zadruhé, že standardní test s barevnou značkou na obličeji nemusí být dost citlivý na to, aby odhalil rozpoznání se v zrcadle u všech zvířat. Podle profesora Populina sebeuvědomění u některých „nižších“ druhů může být přítomno, ale projeví se v jiných situacích a jiných testech.
A konečně, makak také přispěl k množícím se důkazům, podle nichž není koncept sebeuvědomění jako dělícího prvku mezi „nižšími“ a „vyššími“ primáty docela správný. Spíše se zdá, že tato schopnost se vyvíjela jako kontinuum a můžeme ji najít v různých formách a na různých místech evolučního stromu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
