Domácnosti zaplatí zřejmě o 13 procent více za elektřinu
Energetický regulační úřad odhaduje, že cena elektřiny pro domácnosti se příští rok zvýší o třináct procent. Firmám účty vzrostou až o osmnáct procent. Může za to prudký rozvoj solárních elektráren. Podle ekologů však bude růst cen menší.
Důvodem zdražení je takzvaný příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů, který tvoří část ceny elektřiny. V příštím roce se ze současných 166 korun na asi 520 korun za megawatthodinu. Průměrná hodina v třípokojovém bytě tak zaplatí asi o 1300 korun ročně více. Domácnostem, které používají elektřinu i na topení a vaření, účty vzrostou v průměru o 7700 korun.
Firmy a podniky zaplatí za elektřinu v příštím roce o 17 miliard korun více. „Přímý dopad dražší elektřiny do inflace dosáhne zhruba 0,4 procentního bodu, ale navíc je třeba počítat s nepřímými vlivy,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„To znamená, že firmy zdražení částečně přenesou na své zákazníky, což se projeví ve vyšších cenách výrobků a služeb. Firmy ovšem budou muset částečně snížit zisk, protože například při exportu to na zákazníky nebudou moci přenést.“
Ekologové buď tvrdí, že odhady přehánějí nebo že za vše nemohou obnovitelné zdroje. „Je možné, že cena takto vyroste, ale potom to nebude jen z důvodu podpory obnovitelných zdrojů, ale budou tam skryté i jiné položky, třeba pro distributory energie nebo přímo pro ČEZ,“ domnívá se Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla.
O zdražování elektřiny mluvili v Ozvěnách dne předseda regulačního úřadu Josef Fiřta a Karel Kříž, ekonom společnosti Value Added.
Energetický regulační úřad také pro příští rok snížil výkupní cenu elektřiny pro velké sluneční elektrárny z 12 na 5,50 korun za megawatthodinu. Chce tím částečně odradit spekulanty ve fotovoltaice. Přibrzdit růst cen elektřiny se bude také snažit vláda. Způsob má určit koordinační tým.
„Bude mít další schůzku 4. října, kde by mělo ministerstvo financí přinést některé návrhy, které je možno uplatnit plošně na celou republiku nebo opatřeními, která by eliminovala tento poměrně velký nárůst. Tato navrhovaná opatření by se měla analyzovat a výsledek by měl být kolem poloviny října předložen vládě k rozhodnutí,“ popsal předseda regulačního úřadu Josef Fiřt.
Podle Karla Kříže, ekonoma společnosti Value Added, by patovou situaci vyřešilo mimořádné zdanění eletřiny ze slunečních elektráren: „Na obrovské zisky, které z toho plynou a poplynou, by měla být uvalena speciální daň. Tato daň by se pak měla vrátit spotřebitelům, například snížením DPH u elektřiny. To znamená, že by každá domácnost podle spotřeby elektřiny ušetřila zpátky na DPH.“
Kříž ale upozorňuje na to, že tato situace se měla řešit už před rokem a ne teď na poslední chvíli. „My jsme momentálně největší výrobce fotovoltaické elektřiny na světě na jednoho obyvatele. V absolutním vyjádření jsme před takovými zeměmi jako je Itálie, Francie, Čína nebo dokonce USA. Je to obrovský problém a je to důkaz, že jsme nejhloupější stát na světě,“ dodává ekonom.
