Jaromír Beránek: Obce budou o hernách i kasinech rozhodovat samy
Města a obce se už několik let marně snaží prosadit změnu loterijního zákona, která by vrátila rozhodování o umístění hracích přístrojů čistě do jejich kompetence. Klasické herní automaty, kde se hraje nanejvýš o pět korun za jednu hru, si mohou regulovat samy. Problémem jsou však kasina a zejména tzv. videoloterijní terminály, kde se často hraje o tisíce.
Jen za poslední čtyři roky se jejich počet např. v Praze zvýšil desetinásobně. Povolení k provozování terminálů až dosud vydávalo ministerstvo financí a obce proti tomu byly prakticky bezmocné, i když mělo správně ministerstvo jejich umístění s místními úřady konzultovat. To by se nyní snad už definitivně mělo změnit.
Novela zákona o loteriích, přesunující pravomoc k udělování povolení na provoz videoloterijních terminálů na úroveň obcí, už letos celým legislativním kolečkem prošla. Na začátku července však předpis vetoval prezident republiky a nová sněmovna již o původním návrhu nemohla znovu hlasovat. Prezidentu Klausovi se nelíbilo, že se podle návrhu měl změnit způsob rozdělování výnosů od provozovatelů hracích přístrojů a v případě terminálů varoval před hrozícími arbitrážemi pro zmaření investic jejich vlastníků. Nový návrh novely jen v lehce pozměněné podobě nyní schválila vláda, a poputuje tak opět do Parlamentu. Do říjnových komunálních a senátních voleb už na něm nikdo politický kapitál nezíská, proto by nemělo dojít k ukvapeným krokům např. v podobě přijetí populisticky laděných paragrafů.
Hrozba arbitrážních řízení však platí i nadále a varovala před nimi i Asociace provozovatelů kurzových sázek. Zákon totiž u stávajících zařízení, která dostala od ministerstva povolení až na 10 let, zavádí pětiletou lhůtu, po jejímž uplynutí se budou muset provozovatelé přizpůsobit novému režimu. V praxi to znamená, že vydá-li město či obec vyhlášku zakazující provozování videoloterijních terminálů v určitém místě či čase, dosud instalovaných zařízení se opatření ještě následujících pět let nijak nedotkne. To je podle předkladatelů novely z ministerstva financí dostatečně dlouhá doba na to, aby nebyla narušena ochrana investic a legitimního očekávání podnikatelů.
K tomu snad jen dvě poznámky. Přijetí novely v navrhované podobě samo o sobě ještě ohrožení investic nepředstavuje. Během následujících pěti let se může předpis mnohokrát změnit, ministerstvo ostatně již dříve ohlásilo plán na komplexní přepracování zákona, zahrnující např. zvýšení daňových odvodů z hazardu. Zatím by nám tedy žádné arbitráže hrozit neměly. A možná že ani dalších změn nakonec nebude třeba. Jak se totiž ukázalo na několika příkladech z poslední doby, ani obce nejsou proti terminálům tak docela bezmocné. Ve Františkových Lázních už radnice přesvědčila několik vlastníků nemovitostí, aby vypověděli provozovatelům hazardu nájemní smlouvy a neváhala jim ani přispět na odstupné.
Několik sporných případů se možná dostane i na pořad jednání Ústavního soudu. Před očekávaným schválením novely zákona na jaře letošního roku totiž několik měst a obcí aktivisticky vytáhlo do boje místními zákazy. Zjevně protizákonný postup obcí pochopitelně nezůstal bez odezvy provozovatelů hazardu a v některých místech došlo i na vyhrožování, což byl i případ již zmíněných Františkových Lázní. O ústavní stížnosti se pak naposledy v září hovořilo v Kladně. Je však otázkou, o co vlastně chtějí obecní zastupitelé svoji ústavněprávní argumentaci opřít. Budou-li stěžovatelé argumentovat faktem, že rozhodování o povolení hazardu by mělo být z povahy věci v kompetenci územní samosprávy, ačkoli je problematika upravena nadřazeným zákonem, budou mít jen malou šanci na úspěch. Ústavní soud ale v poslední době několikrát překvapil, a proto by bylo předčasné předjímat výsledek případného rozhodnutí. V kontextu očekávané novelizace možná nakonec bude i tato úvaha zbytečná.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.