Karel Wichs: Brazilské volby
Včerejší prezidentské volby v Brazílii vyhrála kandidátka Strany pracujících a hlavně favoritka odstupujícího prezidenta Dilma Rouseseffová. Na rozdíl od charismatického Inácio Lula da Silvy, který v minulosti podvakrát zvítězil nadpoloviční většinou hlasů, Rousseffová to nedokázala, a tak se bude konat druhé kolo.
Ještě deset dní před volbami ji předvolební průzkumy předpovídaly jasné jednokolové vítězství. Tytéž průzkumy ukazovaly, že její největší konkurent osmašedesátiletý José Serra získá 30% hlasů. Třetí vážné kandidátce za brazilské Zelené Marině Silvě přisuzovaly 15% hlasů.
Ve skutečnosti získala 19% a sociální demokrat Serra téměř 33%. Očekávaná vítězka téměř 47% hlasů od 112 milionů voličů, kteří se dostavili k urnám. Volby jsou v Brazílii povinné, přesto 24 miliónů voličů nehlasovalo.
Zajímavé je, že na počátku kampaně jasně vedl sociální demokrat José Serra. Udělal však řadu chyb. Nezaštítil se svým spolustraníkem a úspěšným exprezidentem Fernandem Cardosou. Ač přátelé, zpočátku ho ve své kampani skoro vůbec necitoval. Sociální demokracie, která v brazilských poměrech je spíše středopravou stranou, jakoby vůbec neexistovala. Místo toho se Serra tvářil jakoby právě on byl pokračovatelem populárního presidenta Luly.
Tento postoj kvalifikovali komentátoři jako slabost, zvláště, když Lula začal rázně prosazovat ekonomku Dilmu Rousseffovou, která do března pracovala jako vedoucí presidentské kanceláře. Teprve potom José Serra pomalu obrátil a začal kritizovat všudypřítomnou korupci. Předtím se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta vzdal postu guvernéra Sao Paula.
Podezření z korupce zasáhlo i nejbližší okolí Rousseffové. Syn její nejbližší spolupracovnice je podezřelý z úplatkářství a vyšetřuje ho policie. Zatímco Rousseffová nařčením čelila klidně, Lula zaútočil na média, že jsou prolhaná a že hledají hnidy pouze ve Straně pracujících, zatímco konkurenčních sociálních demokratů si nevšímají.
Otec dvaašedesátileté Dilmy Rousseffové byl bulharský komunista a ona byla v mládí činná v partyzánském hnutí, které mělo blíž k Leninovi než k Mao Ce Tungovi, píší její životopisci. Má jednu dceru a letos se jí narodil první vnuk. Je dobrým řečníkem, ale davy uchvátit jako Lula neumí. Jak píše prestižní španělský list El País na jejích vystoupeních provolávají lidé Lula, Lula a ona s nimi bez přestání také. Oblíbenosti svého učitele Luly, kterého po osmi letech vlády obdivuje 80% Brazilců, asi nikdy nedosáhne, ale určitě by nebyla v presidentském křesle bezvýraznou postavou.
Brazilské ekonomice daří. I když by Serra žádné změny hospodářské politice neučinil, její úspěchy se přisuzují Lulovi a Roussefové, kterou si vybral jako svou nástupnici. Brazílie nezaznamenala ekonomickou krizi jako Evropa. Za Inacia Luly rostl HDP v průměru o téměř 5% a v posledních letech dokonce o 7.5%. Makroekonomická scéna je positivní. Byla objevena vydatná ložiska ropy v moři, v roce 2014 se bude v zemi konat Mistrovství světa ve fotbale a o dva roky později Olympijské hry v Riu. Investoři jsou spokojeni.
Počet obyvatel, který by měl v roce 2020 dosáhnout 207 milionů obyvatel, ji už dnes činí pátou nejlidnatější zemí světa. Také rozlehlost Brazílie hovoří v její prospěch. Podle OSN obdělávají Brazilci 50 milionů hektarů půdy, ale v zásobě mají ještě 300 miliónů hektarů úrodné země.
Také v zahraniční politice si Brazílie počíná dobře. Je regionální mocností, snaží se získat si na svou stranu chudé země po celém světě. Lulovi vyčítají, že se zapletl s Íránem. Souvisí to s touhou Brazílie stát se stálým členem Rady bezpečnosti.
Ať v druhém kole prezidentských voleb 31. října zvítězí kterýkoli z kandidátů - Rousseffová nebo méně pravděpodobný Serra – na ekonomické ani zahraničněpolitické orientaci Brazílie se nebude nic moc měnit.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.