Na ruzyňském letišti hlídkují ozbrojení policisté i psovodi

Pražské letiště střeží kvůli varování USA před útoky teroristické sítě Al-Káida v Evropě víc policistů. Na Ruzyni se o tom dnes přesvědčili i ministr vnitra Radek John a policejní prezident Oldřich Martinů. Podle nich přijatá bezpečnostní opatření fungují.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cestující na Ruzyni jsou pod větším dohledem policistů

Cestující na Ruzyni jsou pod větším dohledem policistů | Zdroj: ČTK


John po zhruba hodinové exkurzi na letišti řekl, že opatření zdržují cestující jen minimálně. Česko podle něj posílilo bezpečnost pouze preventivně, hrozba se republiky přímo netýká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaká opatření přijalo Česko v souvislosti s hrozbou teroristických útoků, vysvětlil ve vysílání Radiožurnálu policejní prezident Oldřich Martinů

„Jsou provedená opatření i v integrovaném záchranném systému, jsou zvýšené ostrahy, jsou i další kroky, které bychom podnikli, kdyby se nebezpečí zvětšovalo. Nicméně na druhé straně musíme říci, že není žádné přímé varování České republiky. Jde o preventivní opatření,“ uvedl John.

Se zjištěným stavem je spokojený i policejní prezident Oldřich Martinů.

„Během krátké exkurze jsme měli možnost se seznámit se všemi pracovišti, ať už to byly filtry, které odbavují cestující na schengenské hranici nebo v průchodu do schengenského prostoru. Měli jsme možnost se seznámit i s účinností opatření, která se zaměřují právě na odhalení potenciálních rizikových předmětů,“ řekl Martinů.

V hale ruzyňského letiště jsou podle reportéra Radiožurnálu vidět policejní hlídky se psy, strážci zákona mají po ruce i samopaly. Na ploše stojí obrněný transportér. Přísnější bezpečnostní kontroly platí ale i na ostatních mezinárodních letištích v Česku. Policie také posílila ostrahu u některých rizikových objektů.

Na ruzyňském letišti hlídkují i policisté se psy | Foto: ČTK

Martinů zatím neví, jak dlouho zůstanou opatření v platnosti. „Zatím nemáme žádné informace, které by mohly směřovat ke snížení, zvýšení nebo dokonce ukončení těchto bezpečnostních opatření,“ dodal.

Zvýšená ostraha souvisí s možnou hrozbou útoků na americké turisty cestující do Evropy. Americké varování, které by mělo vypršet 31. ledna příštího roku, je ale obecné a nezmiňuje se konkrétně o žádné zemi. Turisté mají být opatrní především při návštěvách veřejných míst.

Útoky hrozí hlavně Británii, Francii a Německu

Česká republika podle náměstka ministra vnitra Michala Moroze pouze reagovala na informace zahraničních partnerů, české zpravodajské služby vlastní poznatky o zvýšeném nebezpečí neměly.

Přehrát

00:00 / 00:00

O opatřeních v souvislosti s varováním před útoky teroristů hovořili v Ozvěnách dne náměstek ministra vnitra Michal Moroz a odborník na terorismus Marián Brzybohatý

„Byli jsme informování našimi partnery už v průběhu víkendu. Na základě informací, které posléze včera americký administrativa prezentovala i v médiích, jsme přijali standardní bezpečnostní opatření,“ řekl Radiožurnálu Moroz.

Západní zpravodajci tvrdí, že hrozba útoků se strany militantních islamistických skupin se týká zejména Velké Británie, Francie a Německa. Profesor Igor Lukeš z Bostonské univerzity považuje varování tohoto typu za výjimečné, v praxi ale podle něj zatím neznamená téměř nic.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vážné je současné varování před teroristickými útoky, se Radiožurnál ptal profesora Igora Lukeše z Bostonské univerzity

„Letecké společnosti tady zatím nezaznamenaly, že by cestující rušily rezervace pro lety do Evropy. Američané se dál nechávají fotit s Eiffelovou věží v pozadí, turisté dál využívají berlínské hlavní nádraží, i když právě ty jsou na seznamu míst, kde by se útok mohl očekávat,“ uvedl Lukeš ve vysílání Radiožurnálu.

Odborník na terorismus Marián Brzybohatý připomněl, že pokud tyto země jako Francie nebo Německo zvyšují ostrahu, přesouvá se nebezpečí do dalších států.

„Logicky se dá říct, že případní teroristé jsou vytlačováni do oblastí, kde tato opatření neexistují nebo jsou podstatně měkčí. Takže v tomto kontextu se jedná o jakousi řetězovou reakci a nelze na základě opatření v jedné zemi mluvit o tom, že tato hrozba přestává existovat,“ zdůraznil Brzybohatý.

Martin Hromádka, Nikola Bojčev, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme