Obžalovaným v kauze Vítkov hrozí výjimečné tresty
Státní zástupkyně Brigita Bilíková navrhla mimořádné tresty pro čtveřici obviněných pravicových radikálů z kauzy Vítkov. Hrozí jim tak 15 až 25 let vězení. Obžalovaní měli loni v dubnu měli do domku romské rodiny hodit zápalné lahve a vážně přitom zranit tehdy dvouletou Natálku.
Podle státní zástupkyně Brigity Bilíkové pachatelé měli jednoznačně v úmyslu domek napadnout a chtěli, aby jeho romští obyvatelé uhořeli nebo se vážně zranili. Za vůdce skupiny označila Davida Vaculíka a navrhla pro něj výjimečný trest. Ve vězení by podle jejího návrhu měl strávit více než 20 let.
Podobný trest navrhla i pro Jaromíra Lukeše a Václava Cojocaru. Čtvrtému z útočníků, Ivo Müllerovi, Bilíková navrhuje trest v základní trestní sazbě - tedy do 15 let vězení. Jako jediný se k činu přiznal a projevil lítost.
Státní zástupkyně zdůraznila, že kauza Vítkov není běžným kriminálním činem. Pravicoví radikálové prý chtěli vyvolat atmosféru strachu mezi Romy a ohrozili podle ní celou společnost. Ve své řeči odkazovala na odposlechy i expertízy znalců a citovala i německého teologa.
Obhájce Petr Kausta a politolog Zdeněk Zbořil ve večerních Ozvěnách dne Radiožurnálu
Zmocněnec poškozené rodiny Markus Pappe zdůraznil, že obžalovaní po útoku ničeho nelitovali, ale naopak fotili policejní služebny po celém Opavsku a plánovali na ně zaútočit.
Další zmocněnec romské rodiny Pavel Uhl upozornil na podobnost s nástupem nacismu v Německu: „Obžalovaní se dobrovolně stali součástí hnutí, které bylo ideově založeno na nenávisti. Na nenávisti k těm, kdo se odlišují svou barvou pleti.“
Obhájce žádal zprošťující verdikt
Advokát Davida Vaculíka Petr Kausta naopak obvinil trestní senát, že postupuje nezákonně a protiústavně. Svoji řeč prokládal odkazy na jiné případy, kdy Romové zaútočili na kolemjdoucí a jejich čin jako rasově motivovaný posuzován nebyl.
Advokát také zdůraznil, že obžalovaní si mysleli, že útočí na prázdnou budovu a netušili, že v ní žijí lidé. Pro Vaculíka žádal zprošťující verdikt: „Podle mého názoru obžaloba neshromáždila dostatek důkazů, ze kterých by vyplývalo, že by se můj klient vytýkaného jednání dopustil.“
Proces provázejí mimořádná bezpečnostní opatření. Justiční budovu střeží zásahová jednotka. Strážci hlídají jak v jednací síni, tak i na chodbách soudu.
Rozsudek dnes nepadne, soud si vyčlenil na závěrečné řeči tři dny a už dříve mluvčí soudu avizoval, že rozsudek bude nejdříve v polovině října.
Jednoznačná reakce veřejnosti
Podle odborníka na projevy extremismu z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Charváta je návrh na výjimečné tresty na místě. „Ten útok měl velmi specifické charakteristiky, které zatím nebyly velmi zřetelné,“ řekl Charvát.
Odborník na projevy extremismu z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Charvát
Navržené tresty by byly podle něj do určité míry výjimečné. „Přestože po roce 1989 došlo k celé řadě útoků krajní pravice, které skončily smrtí, tak nejvyšší tresty se pohybovaly na úrovni 13-14 let,“ uvedl Charvát.
Soud má podle něj odstrašující účinek na celou tuzemskou extremistickou scénu. „Ještě větší účinek ale měla reakce veřejnosti, která v tomto případě byla vůči útoku jednoznačně nepřátelská. U nás se přitom poměrně často stává, že lidé nad násilím směrem k Romům přivírají oči,“ dodal odborník na projevy extremismu Jan Charvát.
Další odborník na extremismus - Zdeněk Zbořil - si myslí, že rozsudek ve vítkovské kauze bude precedentem.
„Ten rozsudek, pokud padne v jakékoliv výši, je skutečně precedentní. Protože je poprvé u nás odsouzen rasismus, nebo dokonce bych ani nepoužíval slovo rasismus, ale zášť a nenávist, jako motivace trestného činu,“ řekl ve večerních Ozvěnách dne.
Společnost hrubne
Klára Kalibová z občanského sdružení In Iustitia, si myslí, že jeden soud atmosféru ve společnosti, která obecně hrubne, nezmění.
„Protirasistické i antisemitské sentimenty už jsou součástí politické propagandy nejen krajní pravice, ale i mainstremových politických stran,“ řekla Kalibová.
Připomněla, že už v roce 2007 podlehl podobnému žhářskému útoku romský mladík a tak obrovskou publicitu jako případ z Vítkova to nemělo. Podle ní také není pravda, že pachatelé podobných útoků jsou vždy příznivci krajní pravice.
„Těch je jen pětina, ostatní jsou lidé z běžné populace. Je třeba se zaměřit na celou společnost a ne na jednotlivé excesy jednotlivých pachatelů,“ míní Klára Kalibová.
