Proč odcházeli Češi do Brazílie

Češi odcházeli do Ruska, do Rumunska, na Balkán, do Austrálie, na Nový Zéland, do Spojených států… Nešlo ani tak o emigraci politickou, vyvolanou nesnesitelnými poměry v rakouském mocnářství, jak se později říkalo, ale spíše o emigraci ekonomickou. Zrušení roboty v roce 1848 odstranilo v Čechách zbytky feudálního systému, ale z bezzemků byli stále jen bezzemci, protože půdu drželi velcí sedláci, šlechta a církev. Obyčejný člověk se hospodářem stát nemohl, protože neměl, jak by se dostal k zemědělské půdě. A tak lidé odcházeli do světa. V padesátých letech se ročně vystěhovalo až šest tisíc Čechů, v šedesátých letech devatenáctého století to bylo až dvacet tisíc Čechů ročně. O vystěhovalectví do Ruska na Volyň, do rumunského Banátu nebo do Spojených států se ví hodně – ale slyšeli jste někdy o tom, že řada Čechů odešla do Brazílie? Více vám o české emigraci do Brazílie poví Petr Polakovič, který by rád vybudoval v obci Náhlov na Českolipsku muzeum tohoto vystěhovalectví. Právě z kraje pod Ještědem totiž do Brazílie odešla řada lidí.