Ostrorepi mizí. Po 400 milionech let

Mořští členovci ostrorepi připomínají korýše, ale ve skutečnosti jsou bližší pavoukům a štírům. Tělo jim chrání pevný krunýř ve tvaru podkovy, ze kterého vyčuhuje dlouhý ocas. Největší ze čtyř žijících druhů ostrorepa může dosáhnout celkové délky 60 cm. Tato unikátní stvoření se často označují za živé fosílie, protože na Zemi žijí už déle než 400 milionů let. Studie biologů z Göteborské univerzity však ukazuje, že v současné době ostrorepům možná začíná zvonit hrana.

Vědci zkoumali genetickou variabilitu populací ostrorepů z východního pobřeží Ameriky a zjistili, že na konci poslední doby ledové – kdy došlo k výraznému globálnímu oteplení – se počet ostrorepů výrazně snížil. Tento objev naznačuje, že budoucí klimatické změny ostrorepům nepřinesou nic dobrého. Už v této chvíli jsou jejich populace oslabené v důsledku intenzivního lovu. Z masa ostrorepů si rybáři vyrábějí návnady a jejich modrou krev využívá farmaceutický průmysl k detekování bakteriálních toxinů. Negativní vliv má také úbytek pláží, na které ostrorepi vycházejí v době rozmnožování. Za rozhodující po další existenci ostrorepů však vědci považují budoucí změny v úrovni hladiny moře a teplotě vody.

Ostrorep americký (Limulus polyphemus)|foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5, Liné1

Zdroj: University of Gothenburg, Molecular Ecology