Prstence, které krouží kolem Saturnu, mohou mít svůj původ v dávném měsíci velikosti Titanu. Jeho horní vrstvy byly odtrženy a materiál se omotal kolem ještě „dětského“ Saturnu.

12:59 6. října 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Hlavním problémem při studiu majestátního systému prstenců kolem planety Saturn je jejich složení. Prstence tvoří z 90 až 95 % vodní led. Vzhledem k tomu, že v prvotní sluneční soustavě byl poměr ledu a hornin přibližně padesát na padesát, je to poněkud zvláštní. Neobvyklé jsou i některé menší měsíce Saturnu s tak malou hustotou, že se zřejmě skládají z prakticky čistého ledu. Dosavadní teorie hovořily o tom, že prstence vznikly z malého měsíce, který se zatoulal příliš blízko k planetě a byl zničen mocnou gravitací Saturnu. Stejný osud mohl potkat i velkou kometu. Problém je, že zánik malého měsíce nevysvětluje „ledové“ složení prstenců a kolize komet jsou zase mnohem častější v případě Jupiteru, Uranu a Neptunu než Saturnu.

Alternativní teorii navrhuje planetární vědec Robin Canup ze Southwest Research Institute v Boulderu. Podle jeho modelu prstence kolem Saturnu vznikly v dobách, kdy kolem planety kroužil velký měsíc s kamenným jádrem a ledovým pláštěm. Planetární slapové síly „odloupávaly“ horní vrstvy pláště a uvolněný led se kolem Saturnu zformoval do masivního prstence složeného z prakticky čistého ledu. Postupem času se tento prstenec zploštil a roztáhl do šířky. Část ledu kondenzovala a dala vzniknout novým malým měsícům. A co se stalo s kamenným jádrem původního velkého měsíce? Podle Canupa nakonec dopadlo na povrch Saturnu a bylo zničeno. Jedinou vzpomínkou na dávný měsíc tak zůstává čistý led.

Zdroj: Nature News, American Astronomical Society's Division for Planetary Science

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít