Platy ústavních činitelů se mají snížit, soudci jsou proti
Vláda schválila návrh na snížení platů ústavních činitelů. Podle předloženého návrhu se mají jejich mzdy do roku 2014 snížit oproti současnosti o pět procent. U soudců mají klesnout pouze pro příští rok.
Snížení platů se týká poslanců, senátorů, ministrů i prezidenta republiky. Dotknout by se mělo i státních zástupců a soudců. Pokud by vláda nezasáhla, mzdy politiků a soudců by v příštím roce výrazně stouply, protože by se vypočítávaly z vysokého základu a stát by to vyšlo na více než miliardu.
„Navrhujeme také zdanění poslaneckých náhrad. Navíc od 1. ledna budou mít všichni ústavní činitelé stejné nároky na nemocenské jako všichni ostatní zaměstnanci. Už nebudou žádné nadstandardní výhody při čerpání nemocenské,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Mzdy soudců se mají snížit jen na rok. Vychází se z platu na úrovni loňského roku, který se sníží o pět procent. Poté se opět vrátí na předchozí výši. Soudci by tak v příštím roce měli brát nejméně 47 tisíc šest set korun.
Soudci nesouhlasí
Soudci se snížením svých platů nesouhlasí. Podle premiéra Petra Nečase s nimi vláda jedná a jednat bude dál. Premiér zdůraznil, že platy klesnou všem státním zaměstnancům a soudci by neměli mít tak privilegované postavení.
O snižování platů mluvili prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník a komentátor Radiožurnálu Petr Nováček
Podle prezidenta soudcovské unie Tomáše Lichovníka návrh zakotvuje prakticky trvalé zmražení jejich platů. „Jestliže jsme měli od roku 2008 tříleté zmražení, tak teď je to prodloužení o další čtyři roky a nikdo neví, kdy to skončí. My jsme na rozdíl od ostatních šetřili už tři roky,“ tvrdí Lichovník.
Kvůli letošnímu poklesu mezd o čtyři procenta se soudci obrátili na Ústavní soud, který jim dal za pravdu a tuto změnu zrušil. Soudcovská unie ještě neřekla, zda se i tentokrát obrátí kvůli snížení platu na Ústavní soud. Vláda se nicméně se soudci chce ještě sejít a jednat s nimi také o způsobu jejich dalšího odměňování.
Komentátor Radiožurnálu Petr Nováček si myslí, že soudcovský stav má v sobě zakódován vnitřní odpor proti čemukoli, co by mohlo ohrozit jeho nezávislost.
„Po roce 1989 byli jmenováni bez časového omezení a to v nich posílilo dojem, že jsou nedotknutelní. Vznikl tam určitý pocit, že na ně se nemůže sáhnout, protože by byla ohrožena nezávislost justice,“ řekl Nováček.