Ideální kandidát do Senátu: Muž, starosta a nejlépe ještě MUDr.
Ideální kandidát do Senátu je muž a zároveň starosta. V senátu jich je momentálně 22. Následuje 17 senátorů, kteří v minulých volbách obhájili mandát, a dále - na třetí příčce, co se četnosti povolání týká, 8 lékařů. Další častá zaměstnání jsou vysokoškolští pedagogové a učitelé.
Poměrně vysoký počet starostů - 22 z celkem 81 senátorů - nepřekvapuje politologa Stanislava Balíka z brněnské Fakulty sociálních studií:
„Nepřekvapuje mě to, protože to odpovídá tomu, jak se Senát v současné době u nás chápán a je chápán především jako místo pro lobbing, pro místní úroveň. To znamená, nechápeme senátora primárně jako zákonodárce, jako někoho, kdo je členem parlamentu, ale jako svého vyslance v Praze, který má za úkol pro to které město, obec nebo region pomoct lobbovat, vylobbovat co nejvíc dotací, co nejvíc příslibů a tak dál.“
Zvláštní náklonnost k lékařům
Co se týká lékařů, je situace složitější, dodává Stanislav Balík.
„Odpovídá to tomu, že čeští voliči a pravděpodobně nejenom čeští voliči, mají zvláštní náklonnost a zvláštní vlastnost, a sice, že kdokoli, kdo má před jménem titul MUDR., tak je pro ně automaticky důvěryhodný nejenom pro výkon lékařského řemesla, lékařského povolání, ale i pro správu věcí veřejných a můžeme to pozorovat v komunální politice, že ten, kdo je na kandidátce zařazen někde na 15. místě, ale je lékař, tak téměř automaticky se posouvá preferenčními hlasy vzhůru. V senátních volbách je velkou výhodou, můžete-li si napsat na svůj billboard napsat MUDR., protože to u voličů zabírá.“
Podobné důvody jako Stanislav Balík uvádí také politolog Jan Kubáček. Podle něj pro senátní volby platí, že lidé obecně preferují místní a zajímavé osobnosti právě z řad komunálních politiků. Ti totiž mohou vykázat výsledky v podobě parkovišť, obchvatů a opravených škol.
„Obecně lékař, učitel, vědec to jsou velmi oblíbené profese, které jsou tak trochu téměř jistotou toho, že ve volbách vyhrajete, aniž by vás voliči znali, protože od lékaře , učitele se očekává, žer jsou to lidé pozitivní, že jak umí léčit , kultivovat, tak budou léčit a kultivovat politiku. To, že se to velmi často nestane, je věc druhá, ale symbolicky je pro voliče důležité stále věřit v to, že lékař je automaticky lepší profesí než řemesla, zkušeností, jiné vzdělání pro politiku.“
Dobrý starosta nemusí být dobrý poslanec, senátor nebo ministr
Jak ale podotýká Stanislav Balík, úspěch komunálních politiků ve volbách ještě nemusí znamenat úspěch na celostátní úrovni. Jako příklad neúspěšného pokusu o přestup do nejvyšší ligy uvádí Stanislav Balík Jiřího Čunka:
„To, že někdo má schopnost nebo dar být výborným starostou obce nebo dokonce okresního města, nemusí nutně znamenat, že bude též výborným předsedou strany, výborným ministrem nebo výborným senátorem a poslancem a naopak: může být celá řada ministrů a senátorů, kteří by nezvládli řídit obec nebo město a nemusí kvůli tomu být špatnými poslanci nebo senátory.“
Senát větrá politiku
Faktem však zůstává, že díky Senátu pravidelně dochází k obohacení nejvyšších pater české politické scény. Jeden příklad za všechny může být předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, který začínal jako nezávislý kandidát za Stranu zelených. Není ale třeba zůstávat jen u něj, doplňuje Jan Kubáček:
„Například exministr Julínek byl senátorem, teď poměrně viditelná postava, poslanec Josef Novotný je také bývalým senátorem, někteří ministři přicházeli z řad Senátu, například v současnosti exministr, exmístopředseda sociální demokracie a současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský také vzešel ze senátorské zkušenosti. Takže se tam rekrutují některé poměrně nonkonformní viditelné tváře.“
Připomeňme také, že jako opakovaný začátek pro obnovení politické kariéry posloužil Senát také Alexandru Vondrovi z ODS.
