Nositelem Nobelovy ceny za literaturu je Mario Vargas Llosa
Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2010 dostal peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa. Velký ohlas měl v roce 1963 hned jeho první román Město a psi. Velmi oceňovaný je také Llosův román Zelený dům (1965).
V roce 1994 získal nejprestižnější ocenění španělsky psané literatury - Cervantesovu cenu.
Mario Vargas Llosa získal Nobelovu cenu za popis mocenských struktur a zobrazení individuálního odporu i porážky. Mezi jeho knihami najdete, komedie, detektivky, politické thrillery i historické romány. Patří mezi nejvlivnější latinskoamerické spisovatele 60. a 70. let.
O Llosově díle mluvila v Odpoledním Radiožurnálu Hedvika Vydrová z Univerzity Karlovy
Jako většina jihoamerických autorů byl i politicky aktivní. Původně podporoval kubánskou revoluci. Ale postupem času se názorově přesunul napravo od středu.
V roce 1990 neúspěšně kandidoval na peruánského prezidenta proti Albertu Fujimorimu. Ve volbách už prosazoval neoliberální reformy.
Odpůrce totality
V Odpoledním Radiožurnálu docentka Hedvika Vydrová, která na filosofické fakultě University Karlovy, vyučuje hispanistiku označila Llosu za jednoho z nejvšestrannějších spisovatelů Latinské Ameriky. „Snad kromě poezie pěstuje všechny literární formy. Je brilantní publicista, esejista i dramatik. Ale především je strhující vypravěč.
Anna Housková z Ústavu románských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity
„Už půl století přitahuje pozornost na celém světě,“ zdůraznila Vydrová a připomněla i jeho politickou angažovanost. „Byl velkým odpůrcem všech totalitních režimů v jakékoli podobě . A to způsobilo i jeho absenci na našem literárním trhu v 70. letech, protože kritizoval vpád vosk v roce 1968 do Československa.
Uznání hispano-americké literatuře
Anna Housková z Ústavu románských studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity vnímá udělení Nobelovy ceny Llosovi jako uznání celé hispano-americké literatuře. „Má za sebou dlouhý vývoj ve své tvorbě , začínal v roce 1963, kdy mu bylo 27 let románem Město a psi, a to byl román experimentální.“
„Zdůraznila bych polohu kulturní například v románu Vypravěč z 80. let, který se odehrává v Amazonii, kde jde spíše o to, jaký je vztah moderní civilizace a tradičních indiánských kultur a jaká je vůbec šance na přežití kultur,“ poznamenala v Ozvěnách dne Housková.
