Norské „mini-Pompeje“
Archeologickou senzaci vzbudil v Norsku nález sídla z doby kamenné, které se dochovalo pod mohutnou návějí jemného písku.
Před 5500 roků udeřila na jihu Norska poblíž dnešního letoviska Hamresanden silná bouře a během několika hodin pohřbila pod masou jemného písku pravěký dům. Díky této katastrofě se z pravěkého sídla zachovalo vše v prakticky nedotčeném stravu. Archeologové hovoří o „mini-Pompejích“.
„Keramiku z tohoto období, které označujeme za kulturu nálevkovitých pohárů, nacházíme obvykle roztříštěnou na tisíce maličkých kousků,“ říká vedoucí vykopávek Hakon Glorstad z university v Oslu. „Tady nacházíme keramiku skoro nepoškozenou. Našli jsme i kompletní pohár vysoký 25 až 30 centimetrů o průměru 35 centimetrů. Vyzvedli jsme jej i s okolní zeminou.“
Dalších osm velkých nálevkovitých pohárů sice nevydrželo bez úhony, ale zbyly z nich tak velké střepy, že je vědci budou moci velmi snadno zrekonstruovat. „Postupujeme velice opatrně. Odkrýváme vrstvičku po vrstvičce, jako kdybychom narazili na vzácnou kostru dávného dinosaura,“ popisuje Glorstad postup prací.
Dnes leží pravěký dům pod dvoumetrovou vrstvou jemného písku asi 80 metrů od mořského pobřeží a asi 11 metrů nad úrovní mořské hladiny. Před 5500 roků tlačila na krajinu na jihu Norska obří masa ledovce a dům stál těsně u moře. Vědci zatím stačili odkrýt plochu zhruba 300 metrů čtverečních, což si vyžádalo odvoz obrovského množství zeminy.
V místě „mini-Pompejí“ se připravuje výstavba domů pro seniory, a archeologové se proto rozhodli provést předběžný archeologický průzkum celé lokality. Ta leží u ústí řeky a dávným obyvatelům nabízela ideální podmínky k životu.
„Čekali jsme, že bychom tady mohli na něco narazit,“ přiznává Glorstad. Archeologové zatím našli asi dvacítku kamenných hrotů k šípům, nejrůznější zbytky po výrobě nástrojů a celou řadu předmětů vyrobených ze dřeva. Výzkum norských „mini-Pompejí“ stále pokračuje.
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 8. 10. 2010.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
