Česko země neznámá

Při západním úpatí vrchu Velký Kosíř, na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, zhruba 10 km severozápadně od Prostějova leží Čechy pod Kosířem. Tato obec je známá především díky zámku, který prodělal bohatý stavební vývoj od gotické tvrze ze 14. století přes renesanční a barokní zámek až po nynější pozdně empírovou podobu. K zámku neodmyslitelně patří i park, který byl založen v 70. letech 18. století, a jméno malíře Josefa Mánesa, který tu téměř 20 let žil a tvořil.

Ovšem od července loňského roku se mohou Čechy pod Kosířem pochlubit také naprosto jedinečným Muzeem kočárů, které obsahuje největší sbírku kočárů a luceren v naší republice. Nápad otevřít muzeum se zrodil před 15 lety v hlavě Václava Obra, který chtěl vzdát hold všem šikovným řemeslníkům a zachovat jejich výrobky dalším generacím. "Nechtěl jsem, aby se na dobu, kdy lidé vytvářeli takové úžasné věci, zapomnělo." Aby se jeho sen mohl proměnit ve skutečnost, muselo uplynout hodně let, pomocnou ruku podali Olomoucký kraj a obec Čechy pod Kosířem.
Muzeum kočárů je jediné svého druhu v Česku a jelikož obsahuje i detaily typu postrojů, luceren a navíc galerii tiskovin, dokumentů, plánů a fotografií, zabývá se jejich historií do hloubky. Se zatajeným dechem si tu můžete z bezprostřední blízkosti prohlédnout 50 různých dopravních prostředků, z nichž nejstarší pocházejí z první poloviny 18. století. Vedle selských bryček, lehkých kočárů pro dámy, sportovních a loveckých kočárů, jsou to sáně, pohřební kočáry a také zlatá karosa. Byla postavena roku 1740 pro biskupa Mikuláše Esterháziho, od kterého ji jako ojetinu zakoupil olomoucký biskup Ferdinand Julius Troyer. Dnes je majetkem olomouckého arcibiskupství. Kočár patří mezi světové perly, je dlouhý 6 a půl metru, vysoký 3 a půl metru, váží zhruba 2 tuny. Povrchová úprava podvozku a mnohých částí je provedena zlacením v kombinaci s červenou polychromií. Celá kabina je zavěšena na řemenech, samotná jízda kočárem pak připomíná pohupování loďky - cestující opravdu trpívali mořskou nemocí. Podobných kusů najdete na světě jen pár, mimo jiné i v Arcidiecézním muzeu v Olomouci, dále pak v muzeích v Londýně, Moskvě, Petrohradě, Vídni, Lisabonu, Mnichově a ve Versailles.

Patřičně hrdý je Václav Obr na sbírku smutečních kočárů. Tím zatím nejdražším a nejvzácnějším je kus, který postavil na konci 19. století Johann Schöppel na Václavském náměstí v Praze. Ovšem hned vedle něj se až ke stropu tyčí největší kočár všech dob - smuteční kočár Václava Brožíka z Plzně, který čeká rekonstrukce. "Při pohledu na něj vás na jedné straně mrazí na zádech a na straně druhé hřeje u srdce, protože si člověk představí dokonalou práci našich předků," říká pyšný majitel tohoto obra a dodává, že "smuteční kočáry v této podobě se vyskytovaly pouze na území Rakouska-Uherska, nikde jinde na světě."

Vedle zrestaurovaných exponátů si v muzeu můžete prohlédnout i kočáry v původním stavu, se všemi defekty a poškozenými částmi, které jsou zde proto, aby si lidé uvědomili jednak běh času a jednak skutečnost, že ke stavbě takového kočáru je potřeba rozumět téměř dvaceti řemeslům. Otevřeny jsou také obě dílny, čistá a špinavá, ve kterých je možné podívat se restaurátorovi přímo pod ruce.