Vysoké školy se obávají dluhů kvůli čerpání peněz z Bruselu

České vysoké školy a akademické ústavy se obávají, že se dostanou do obrovských dluhů. A to kvůli čerpání peněz z Bruselu. Do evropských projektů na špičková vědecká centra už vložily desítky milionů korun ze svého rozpočtu nebo si na to musely půjčit.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Laboratoř

Laboratoř | Foto: Tomáš Adamec

Teď jim ale hrozí, že se schvalování projektů může na ministerstvu školství kvůli personálním změnám opozdit. Pro vědecké a vzdělávací instituce by to znamenalo finanční kolaps.

Má to být jedno z největších center vědecké excelence v Česku. Středoevropský technologický institut vyroste v Brně do pěti let a jeho ambicí je stát se špičkou ve výzkumu nanotechnologií nebo biomedicíny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Václav Havlíček, rektor ČVUT a místopředseda České konference rektorů ve Světě o deváté

Na projekt za více než šest miliard korun přispívá kromě Bruselu i několik brněnských univerzit a vysokých škol. A nejsou to pro ně malé peníze. Tak například Masarykova univerzita musela kvůli výzkumným projektům sáhnout do svého rozpočtu pro 115 milionů korun, říká rektor Petr Fiala. „Příprava projektů je velmi náročná a nákladná. Stovky lidí řadu let nadšeně připravovaly projekty, předložily je kvalitně.“

Rektor Fiala naráží na situaci, která teď panuje na ministerstvu školství. Ministr Josef Dobeš před několika týdny změnil vedoucí managment, který řídil evropské fondy. Jeho rozhodnutí způsobilo, že odešla z úřadu asi pětina klíčových odborníků.

Tento krok proto kritizovala v dopise i Evropská komise. Varovala před možnými problémy s čerpáním miliard. Podobné obavy má i Jan Rajnoch, manažer třímiliardového projektu výzkumného Biomedicínského centra ve Vestci u Prahy.

Hrozí odchody

Už teď kvůli nejasnostem s čerpáním by mohlo přijít o smlouvy se špičkovými vědci ze zahraničí. Na přípravu projektů už šly z akademických ústavů a Karlovy univerzity desítky milionů korun: „Jestli se něčeho obáváme, tak časového skluzu, úvěr jsme si nebrali – nicméně ty peníze jsou nemalé.“

Na možný problém s dluhy za nedokončené evropské projekty upozornila i Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. V jednom z dokumentů ze zasedání, který má Radiožurnál k dispozici, Rada kroky ministra Dobeše ostře kritizuje. Ministerstvo školství naopak vysoké školy ujišťuje, že tok peněz z Bruselu se nezastaví, a ministr Dobeš říká: „Já jsem se setkal při zahájení akademického roku s rektory a ujistil jsem je, že čerpání je naopak rychlejší."

Podle něj personální změny na ministerstvu byly nutné, protože projekty měly dvouleté zpoždění. To ale vzniklo už za ministryně Dany Kuchotvé v roce 2007, která kvůli tomu musela rezignovat.

Václav Havlíček, rektor ČVUT a místopředseda České konference rektorů ve Světě o deváté připomněl, že konference rektorů na toto téma často mluví. „Od ministra Dobeše chceme, aby plynule pokračoval negociační proces a nepřidávaly se administrativní bariery k tomu, co nastavuje Brusel.“

„Na kvalitě pracovníků, kteří zajišťují negociační proces velmi záleží a každý z nich je obtížně nahraditelný, nicméně, každý je nahradiltelný,“ uvedl Havlíček v souvislosti s tím, že Evropská komise v dopise ministra školství Josefa Dobeše kritizovala za personální změny na úřadu. Asi pětina odborníků na čerpání peněz odešla.

Blažka: Peníze potečou až příští rok

Od deseti hodin zasedal monitorovací výbor ministerstva školství, kde se tato problematika řešila.

„Ministerstvo školství provedlo výrazné personální změny. Na což má právo. V době, kdy to provedlo, to fakticky znamená tří až šestiměsíční posun při zahájení řešení jednotlivých projektů. Teprve dnes ministerstvo představilo ještě ne úplné první představy o tom, jak budou negociace pokračovat. Byly zastaveny dva měsíce a teprve minulý čtvrtek se znovu rozeběhly,“ vysvětlil kritiku sekretář Rady vlády pro výzkum Marek Blažka.

Podle ministra se ale tok peněz z Bruselu nezastaví. Podle Blažka však i tak mohou nastat problémy:

„Negociace jsou prvním krokem, pak ministr vydá rozhodnutí, pak probíhají certifikace v rámci bruselské administrativy, dále výběrová řízení a tak dále. Peníze tedy reálně k nám potečou někdy v průběhu příštího roku. To je zpoždění, které je už na hraně. Stejný názor má i Evropská komise.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Marek Blažka mluvil o operačním programu na výstavbu výzkumných center na Rádiu Česko.mp3

Problém podle Blažky je, že se peníze musejí vyčerpat, prostavět na výzkumná centra do roku 2013, respektive 2015:

„Jde o částku padesát miliard korun, což je dvojnásobek českého státního rozpočtu na výzkum a vývoj. Zároveň se musejí prostavět tak, což je kamenem úrazu, aby Česká republika ta centra uživila, což je podmínkou peněz z Bruselu. Tedy nejde jenom o samotné prostavění, ale o fungování a výsledky těch center.“

Blažka má podle svých slov z dnešního jednání dobrý pocit, protože poprvé se prý neřešily personální věci a kdo koho odvolal. Pokud ministerstvo udělá to co slíbilo, bude podle něj operační program úspěšný.

Milan Kopp, Ondřej Houska, Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme