Na pražském Žofíně druhým dnem pokračuje konference Forum 2000
Jak pozitivně ovlivnit prostředí kolem nás? Nad tím se dnes na pražském Žofíně zamýšlejí přední architekti, politologové a filosofové. Druhým dnem tam pokračuje konference Forum 2000. Vedle demokracie a náboženství jsou tentokrát hlavními tématy zejména architektura a urbanizace.
Téma architektury, které ve své závěrečné řeči již loni slíbil Václav Havel, se točí kolem limitů urbanizace a estetiky moderní architektury. Architekti mají za to, že lidé staví stále více bezohledně a snaží se najít recept, jak to dělat lépe.
Od odpoledne běží na Žofíně diskuse věnována Rusku. Hostem Fora je i Alexander Čerkasov, který působí ve vedení Memorialu, organizace, jež bojuje za lidská práva. Ta má mimo jiné za cíl připomínat lidem špatné stránky ruské historie.
Podle Alexandra Čerkasova se ale Memorialu v samotném Rusku moc nedaří. Zvláště mezi mladými totiž opět roste obliba Stalina, mluví se dokonce o znovuzrození stalinského kultu. V Rusku je dle Čerkasova stále velké množství lidí, kteří si nepřejí znát svoji minulost. Nechtějí znát nejen zločiny Stalina, ale například ani to, co se stalo během války v Čečensku.
„Minulosti se ale stejně nevyhneme, protože nás dožene. Proto se musíme rozhodnout, které osobnosti z minulosti jsou hodny následování a které ne,“ řekl Alexander Čerkasov.
Rusům dal za příklad Francouze, kde podle něj za druhé světové války velká část obyvatel sice kolaborovala s nacisty, ale po roce 1945 se rozhodli následovat protinacistický proud. I v Rusku žilo ve 20. století mnoho lidí, kteří jsou podle Čerkesova hodni následování, Stalin a jeho maršálové to ale rozhodně nejsou.
„Velká část mých spoluobčanů žila v této době více než polovinu života a nechtějí mít pocit, že tento život byl zbytečný,“ uvedl Čerkasov.
Německá frustrace
O Rusko se zajímá i politoložka a také dvojnásobná neúspěšná kandidátka na německou prezidentku Gesine Schwanová. Právě pro Němce, kteří před týdnem oslavili 20 let od znovusjednocení, je zajímavé téma letošního ročníku konference ‚Svět ve kterém chceme žít.‘
Z průzkumů vyplývá, že východní Němci se státem, kde žijí, moc spokojení nejsou. Každý druhý obyvatel bývalého východního Německa se podle průzkumů cítí jako občan druhé kategorie.
Podle Schwanové to vyplívá z neschopnosti Německa se otevřít, což se projevuje i ve vztahu k emigrantům.
