Záchrana horníků v Chile je stále riskantnější, varuje expert

Zavalení chilští horníci se vynořují jeden po druhém a cesta na povrch jim trvá zhruba hodinu. Světlo světa ale jen tak nespatří, na očích mají velmi tmavé brýle, aby si po tolika dnech ve tmě nepoškodili zrak.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Záchranáři vytahují na povrch kapsli s horníkem

Záchranáři vytahují na povrch kapsli s horníkem | Zdroj: ČTK

Horníci byli po celou dobu, alespoň soudě ze zpráv, které z místa celé dva měsíce přicházely, v až nečekaně uspokojivé psychické kondici.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaroslav Provázek mluvil na Rádiu Česko o problémech při vyprošťování horníků v Chile

„Nejdůležitější je, že si po krátké době zvolili vůdce. Denní režim musí mít organizovaný. Nejhorší věc, která může být, je nečinnost, která otevírá dveře k různým reakcím, které nejsou normální,“ myslí si hlavní mechanik Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě Jaroslav Provázek.

Zatím není jasné, jak dlouho budou muset nosit ochranné tmavé brýle, které brání poškození zraku po tak dlouhé době bez denního světla. Horníci ale mají problém "rozkoukat se" po každé směně v podzemí.

„Dochází k tzv. krátkodobé mrkavosti. Každý horník je při své směně odkázaný pouze na své osobní svítidlo. U horníků v Chile se nedá doba nošení brýlí nyní přesně určit. Bude záležet na dalších vyšetřeních v nemocnici. Nicméně ta černá skla budou postupně měnit ve světlejší, až sundají brýle úplně," pokračoval Provázek.

Nápor bude hlavně na psychiku

Spíš než fyzické problémy však podle hlavního mechanika přijdou problémy psychické. Žít tak dlouho v takhle úzkém kolektivu v naprosté izolaci s okolním prostředím bude největší nápor na psychiku.

Horníky z díry vytahují oholené, čistě oblečené. Než k nim začala proudit pomoc shora, měli však pro hygienu jen omezené možnosti.

„Než se k nim podařilo vyvrtat vrt, byli odkázáni jen na svoje zdroje vody. Co jsem vysledoval, tak měli k dispozici určitou havarijní zásobu vody v záchranné komoře, které se v takových dolech i u nás budují. S hygienou byl určitě problém. Ale havíři měli k dispozici velký prostor v nezavalené části, kde si mohli tyto potřeby uspořádat,“ připomněl Provázek.

Přestože několik horníků se už dostalo na zemský povrch, akce je podle odborníků nadále riskantní.

„Záchranná akce je unikátní a bude riskantní dokud, nevyjede na zem poslední člověk. Záchranný vrt je vyztužen pouze částečně ve vrchní části. Jinde vyztužen není a tam může dojít k čemukoliv. S každým vytaženým člověkem je to riskantnější. Vrt není rovný a dochází ke tření kolem horniny a je pouze otázkou času, kdy se to stane," varoval mechanik Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě.

Václav Sochor, Václav Rojík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme