Invazivní „medúza“ se dělá neviditelnou
Jedny z nejprimitivnějších mnohobuněčných organismů ovládají trik, který by jim mohly závidět i sofistikovaná podvodní plavidla. Umí se totiž být „hydrodynamicky neviditelné“.
Žebernatky (Ctenophora) se podobají medúzám, ale představují zcela jiný, vývojově primitivní kmen bezobratlých živočichů. Asi nejznámější žebernatkou je druh Mnemiopsis leidyi, který pochází z vod kolem Spojených států, ale podnikl úspěšnou invazi do evropských moří. Mnemiopsis leidyi jsou aktivní dravci specializovaní na zooplankton. Jejich oblíbenou kořistí jsou korýši klanonožci (Copepoda), kterých žebernatky dokážou ulovit velká množství. Byla to malá záhada, protože klanonožci vnímají i ty nejnepatrnější záchvěvy vody a žebernatce, která si to k nim hladově hrne, by se teoreticky měli zdaleka vyhnout.
Na vnitřní straně svých malých chapadel, která jsou ukryta mezi dvěma ústními laloky, mají žebernatky řady drobných brv. Mezinárodní tým vědců sledoval proudění vody kolem laloků pomocí vysokorychlostní kamery. Záznamy ukázaly, že žebernatky ovládají jakousi podvodní verzi technologie Stealth a pomocí brv se dělají „hydrodynamicky neviditelnými“. Brvy se pomalu pohybují a vytvářejí tak slabý proud, který míří mezi laloky a s sebou strhává i klanonožce. Proud obsahuje velký objem vody, je pomalý a nedochází v něm k žádným záchvěvům vody, které by klanonožci vnímali jako poplašný signál. Nic netušící kořist tak klidně připluje až k ústům žebernatky – a tam už je na únik pozdě.
Zdroj: ScienceDaily, PNAS
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.