V Bruselu začíná jumboschůzka ministrů obrany a zahraničí NATO
O tom, jak zapojit americký protiraketový deštník do obranné strategie NATO nebo jak zeštíhlit a zefektivnit Severoatlantickou alianci budou v Bruselu jednat ministři obrany a zahraničí jejích 28 členských zemí. Je to poslední ministerská schůzka před listopadovým summitem Aliance v Lisabonu.
To, aby se v jeden den v sídle NATO sešli jak ministři obrany, tak šéfové diplomacií, není obvyklé. V tomto formátu se ministerské jednání Aliance schází vůbec poprvé. Mají připravit témata, o kterých budou mluvit hlavy států a vlád na lisabonském summitu.
Mezi nejožehavější patří nový strategický koncept, tedy kterým nebezpečím chce Aliance čelit a jaké k tomu má mít prostředky.
„Koncept je založený na doporučeních takzvané Rady moudrých, kterou vedla bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Rada doporučila Severoatlantické alianci čelit hrozbě raketových útoků z rizikových zemí nebo doporučila větší spolupráci s Ruskem, soustředit se na obranu aliančního území nebo na preventivní zásahy tam, odkud hrozí případné nebezpečí,“ upřesnil bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák s tím, že strategický koncept je ale tajným dokumentem.
Protiraketová obrana?
„Je tedy možné, že se už na této schůzce rozvine bouřlivá diskuze, jestli Alianci stačí jaderné odstrašení jadernou hrozbou nějakého protiútoku nebo jestli je potřeba budovat protiraketovou obranu. Jestli stačí řešit konflikty vojensky nebo jestli je potřebné potom tam vést civilní obnovu,“ poznamenal Novák.
Velmi citlivé téma bude také reforma velení paktu, která znamená zrušení asi čtyř tisíc velitelských pozic ve strukturách Aliance, a to ze třinácti na necelých devět tisíc.
Zrušit by se podle konceptu měla nižší velitelství v některých státech. Místo čtrnácti odborných agentur NATO by měly být zachovány jen tři. Radikální změny mají čekat také samotnou centrálu Aliance v Bruselu. Aliance má být podle generálního tajemníka NATO Andersa Fogh Rasmussena efektivnější a také mnohem méně finančně náročná.
Rozhodne se v Lisabonu
Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen chce ministry přesvědčit i o potřebě budování alianční protiraketové obrany. NATO si podle něj musí vytvořit kapacity na obranu před raketovým útokem. I když Spojené státy upustily od budování radaru v Česku a raketových sil v Polsku, i přesto se ale zdálo být jasné, že mají náhradní plán na ochranu spojenců před raketovými útoky. Nyní ale Aliance váhá.
„Stále je tu totiž otázka, kolik to bude stát, jak se budou podílet ostatní spojenci na napojení na americký systém. Určitě se ví ale to, že bez amerického podílu se v Evropě nepostaví nic,“ řekl Novák. Podle něj není ani vyřešeno, proti komu by se měla protiraketová obrana vlastně stavět.
Podle Rasmussena si ale musí Aliance svou protiraketovou obranu stavět. „A teď je právě ta chvíle, kdy se o tom má rozhodnout. Ale pokud rozhodnutí padne, tak to nebude ještě teď na této ministerské schůzce, ale bude to až na listopadovém summitu Aliance v Lisabonu.
