Našel se „depresivní gen“

Jen ve Spojených státech deprese postihuje asi 16 % obyvatel a jí způsobené ekonomické ztráty se každoročně vyšplhají do miliard dolarů. Navzdory tomu buněčné a molekulární mechanismy, které podmiňují patofyziologii deprese, nejsou zcela známé. Při léčbě depresivních stavů se využívá manipulace s neurotransmiterem serotoninem, která však asi u 40 % pacientů nepřináší žádné výsledky. Na hledání příčin deprese a tím i možnost přesněji zacílit léčbu se kromě jiných vědců zaměřuje psychiatr a farmakolog Ronald Duman z Yaleské univerzity. Výsledky jeho práce teď zveřejnil prestižní časopis Nature Medicine.

Dumanův tým aplikoval genomické techniky na tkáň lidského mozku. U 21 pacientů, kteří během života trpěli depresí, a 18 zdravých lidí vědci „naskenovali“ celý genom a hledali rozdíly v expresi jednotlivých genů. Výsledky studie ukázaly, že v „depresivním“ mozku je dvakrát aktivnější gen, který kóduje vznik enzymu MKP-1. Tento objev byl pro vědce velmi vzrušující – enzym patří do rodiny proteinů, která z jiných proteinových molekul odstraňuje fosfátové zbytky a potlačuje tak jejich aktivitu. Tímto způsobem MKP-1 blokuje takzvanou MAP-kinázovou signalizační kaskádu, která je nezbytná pro správné fungování neuronů a jejíž poruchy dřívější výzkum spojil nejen s depresí, ale i s dalšími poruchami.

Roli enzymu MKP-1 v rozvoji deprese si vědci ověřili na pokusných hlodavcích. Myši a potkani, u kterých vědci aktivitu genu pro enzym MKP-1 uměle zvýšili, vykazovali známky depresivního chování. Pokud gen naopak deaktivovali, stali se hlodavci odolnějšími vůči depresi vyvolané stresem. Podle vědců je zvýšená aktivita genu pro enzym MKP-1 primární příčinou deprese, nebo alespoň jedním z hlavních faktorů, které přispívají k jejímu rozvoji. Gen proto pokládají za velmi slibný cíl pro vývoj nových antidepresiv, určených pro terapii přetrvávajících depresí.

Zdroj: Yale University, Nature Medicine