Záhada lenochodího krku

22. říjen 2010

Pokud jde o krk, jsou savci konzervativní. Jednou z několika málo výjimek jsou lenochodi, kteří mají ve své krční páteři pár obratlů navíc. Na to, co jsou „nadbytečné“ obratle vlastně zač, přišli vědci z Cambridgeské univerzity.

Krční obratle jsou takové, které leží nad rameny a nepřipojují se na ně žebra. Jejich počet je velmi variabilní u plazů a u ptáků – například labutě mají asi dvakrát více krčních obratlů než zpěvní ptáci. U savců však jde o vysoce konzervativní záležitost. Naprostá většina z více než 5 000 známých druhů – od myši až po žirafu či člověka – má přesně sedm krčních obratlů. Jednou z několika málo výjimek jsou jihoameričtí tříprstí lenochodi z rodu Bradypus, jejichž krk tvoří osm až deset obratlů.

Krční obratle lenochodů a jejich vznik během embryonálního vývoje zkoumali biologové z Cambridgeské univerzity. Zjistili, že u všech savců až na lenochody se krční obratle začínají tvořit později než obratle v hrudní části páteře, na které se napojují žebra. U lenochodů je tomu naopak – vzniku prvních hrudních obratlů předchází vývoj posledních obratlů krku. Zároveň však vědci objevili další pozoruhodnou věc: u všech savců - a tentokrát včetně lenochodů – se jako první vytváří osmý obratel od hlavy. A je přitom úplně jedno, jestli je součástí krku nebo hrudní části páteře.

Lenochod dvouprstý

Jinými slovy, část krku lenochodů se vyvíjí stejně, jako hrudní obratle jiných savců. Z vývojového hlediska tedy můžeme poslední krční obratle lenochodů považovat za hrudní obratle, kterým chybí žebra. To pak ovšem znamená, že lenochodi jsou stejně konzervativní jako jiní savci a „pravých“ krčních obratlů mají jenom sedm.

ScienceDaily, PNAS

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio