Co ohrožuje tažné ptáky?
Pravidelné migrace tažných ptáků byly neklamným znamením změny roční doby. Dnes jsou ale jejich přelety stále méně patrné. V posledních letech totiž došlo k poklesu početnosti nejméně poloviny populací našich stěhovavých ptáků. Více zjistila redaktorka Dagmar Jáňová v rozhovoru s Lucií Hoškovou z České společnosti ornitologické.
Na příkladu letošního ptáka roku, kukačky, je vidět, jak populace mnohých ptáků v posledních letech nezadržitelně klesá. Možná i posluchači sami zjišťují, že na jaře slyší mnohem méně kukaček. Je to dáno tím, že se mění krajina. Mohou za to klimatické změny, které způsobují jednak rozšiřování pouští, jednak i výkyvy počasí, se kterými se ptáci velmi těžko vyrovnávají. Když se například najednou častěji objevují vichřice, prudké deště nebo velká sucha, nedokážou se s tím vyrovnat.
Na vině může být také intenzivní zemědělství, což je opravdu velký problém. Speciálně třeba v Evropě, kde populace ptáků zemědělské krajiny klesá nezadržitelným tempem. Příčinou poklesu početnosti mohou být i změněné podmínky na zimovištích, o nichž nevíme skoro vůbec nic. Naopak o hnízdištích toho víme hodně.
Jak dostáváte zprávy zpátky z afrických zimovišť? Ozývají se vám třeba místní obyvatelé?
Upřímně řečeno, většinou to funguje tak, že jsou na zimovištích specializované týmy odborníků z Evropy, hodně se angažuje třeba Velká Británie, kde působí známá Královská společnost na ochranu ptáků, která má více než milion členů. Studiem migrace se také hodně zabývají Nizozemí, Dánsko a další evropské země. Samozřejmě tyto týmy kontaktují místní odborníky, spolupracují s nimi a společně připravují velké výchovné projekty pro místní obyvatele. Někdy je to velký problém, protože třeba v subsaharské Africe jsou v určitých měsících sucha vlaštovky jediným zdrojem proteinů pro tamní obyvatele. Místní děti se tam specializují na odchyt vlaštovek v jejich nocovištích, což jsou většinou rákosiny. V nich nocují opravdu desetitisíce ptáků a děti se je naučily lovit na lep.
Ptákem letošního roku byla vyhlášena kukačka, určitě jste ji ostřeji sledovali. Máte nějaké nové poznatky?
My jsme sledovali především přílet kukačky a nyní probíhá vyhodnocování této akce. Výsledky budou známy v průběhu podzimu. Když už jsme u té migrace, u kukačky je zajímavé to, že je sice jedním z prvních ptáků, kteří opouštějí naše území, ale jsou to pouze dospělci. Čili samičky nakladou vajíčka do cizích hnízd, pak se tady ještě vykrmí a potom už šup do Afriky. Kdežto u jejich mláďat dlouho trvá, než je adoptivní rodiče vykrmí, a tak od nás odlétají až koncem září. A co je na tom fantastické – ta mláďata nikdy předtím do Afriky neletěla, nemají možnost kopírovat svoje rodiče, ale přesto do svých zimovišť doletí, tak skvěle mají vyvinutý instinkt. Zimoviště našich ptáků mohou ležet kolem Středomoří, tak je tomu třeba u skřivanů nebo špačků. Ale tzv. dálkoví migranti, vlaštovka, čáp, nebo například kukačka, ti právě létají až do Afriky. Jejich zimoviště se většinou vyskytují na jih od rovníku, v případě čápů jsou až v Jihoafrické republice.
