Rusko míří k Venuši

K planetě Venuši v posledních 20 letech příliš sond nelétá. Proto vzbuzují pozornost plány na každou další sondu, která se má k této planetě vydat. Obzvlášť, když se ji chystá vypustit země, která byla ve výzkumu Venuše zdaleka nejúspěšnější – Rusko. Ruské plány na novou sondu prozradil Českému rozhlasu Leonardo inženýr Viktor Vorontsov z Lavočkinovy společnosti, která má s výrobou kosmických sond mnohaleté zkušenosti.

Jaká je historie sovětského výzkumu Venuše?
Venuše je z hlediska lidí ze Sovětského svazu a dnes Ruska velmi oblíbená planeta. A to proto, že jsme k ní vyslali už 18 sond. Deset z nich úspěšně na planetě přistálo. Letos 15. prosince oslavíme 40. výročí prvního úspěšného přistání na povrchu Venuše. To se povedlo sondě Veněra 7. Letos v červnu proběhlo také výročí, a to 25. výročí posledního úspěšného přistání v rámci projektu Vega. Tehdy na Venuši nepřistál jen jeden modul, jak bývá obvyklé, ale do atmosféry vlétly dva balóny a pohybovaly se ve vzduchu 46 hodin.

Přistávací modul sondy Veněra 7, který jako první dosedl na povrch Venuše.|foto: NSSDC/NASA

Díky těmto výročím se Rusko k Venuši možná vrátí. Z čeho se bude skládat plánovaná Veněra s označením „D“?
Veněra-D bude sestávat ze tří modulů. Jeden modul dosedne na povrch, z druhého budou během sestupu vypuštěny balóny a třetí zůstane na oběžné dráze. Co se týká komunikace, ještě není jasné, jak bude probíhat. Buď budou data z balónů předávána na orbitální modul a z něj na Zem, anebo půjdou na Zem přímo.

Co bude úkolem orbitálního modulu?
Orbitální modul bude mít celou řadu vědeckých úkolů. O tom svědčí už jeho hmotnost, která bude 50, možná i 100 kilogramů. Hlavním úkolem modulu bude mapování povrchu Venuše. Přístroje umožní provést mapování ve velice dobrém rozlišení asi 10 až 20 metrů. To bude velmi důležitý krok k výzkumu Venuše. Mezi dalšími přístroji nebude chybět ani spektrometr nebo přístroj na měření plazmatu.

Přistávací modul sondy Veněra 9, který jako první pořídil a odeslal snímky povrchu Venuše.|foto: NSSDC/NASA

Už víte, kde přistane přistávací modul?
Zatím to nebylo do detailu rozhodnuto, to musí zvážit naši vědci. Ale předběžné místo máme, mělo by to být poblíž pólu Venuše.

Veněra 7 byla po 23 minutách od přistání rozmačkána. Jak ochráníte přistávací modul proti působení vysokého tlaku?
Ano, Veněra 7 čelila vysoké teplotě až 500 stupňů a tlaku 100 atmosfér. To jsou neskutečně kruté podmínky, kterým technika jen stěží odolá. Obzvláště, když jsme takové podmínky na Venuši neočekávali. Ale s každou další sondou až po Vegy v polovině 80. let se naši technici snažili zvyšovat jejich životnost. Dnes už víme, jak techniku podmínkám uzpůsobit.

Jak dlouho vydrží Veněra-D na povrchu?
Dosavadní rekord je 110 minut. Jak už jsem říkal, podmínky jsou extrémně náročné a i v současnosti budou technici rádi, když se jim podaří udržet přistávací modul v chodu alespoň dvě hodiny. Co se týká atmosférických balónů, ty by měly vydržet podstatně déle, alespoň jeden týden, možná i delší dobu.

Kolik balónů Veněra-D vypustí?
Plánujeme dva balóny, každý pro jinou výšku nad povrchem. Jeden balón bude létat nad vrstvou hustých mraků, které pokrývají celou planetu ve výšce 55 kilometrů. Druhý balón bude mít nižší letovou hladinu - asi 48 km, tedy už pod mraky.

Venuše vyfocená v pravých barvách|foto: NASA

A jaké budou na balónech přístroje?
Předpokládáme různé přístroje o celkové váze 7 až 15 kg. Balón, který bude létat výše, bude sloužit především k meteorologickým měřením. Druhý balón, ten pod mraky, už uvidí i na povrch a toho chceme využít. Pravděpodobně bude povrch mapovat a bude mít kameru. Zatím se o přístrojovém vybavení diskutuje a vědci řeší, co je důležitější. Musíme si uvědomit, že celý projekt je v samém počátku. Ruská vláda bude o sondě Veněra-D rozhodovat na přelomu roku a pokud ji schválí, měla by startovat v roce 2016.

Rozhovor s ruským inženýrem Viktorem Vorontsovem jste mohli slyšet v sobotním vydání pořadu Nebeský cestopis.