Před soudem je osm lidí kvůli potlačování práv a svobod. Rozsudek zatím nepadl
Výslechy osmi obžalovaných začalo před pražským obvodním soudem hlavní líčení se skupinou, ve které jsou i špičky české neonacistické scény. Čelí obvinění z podpory hnutí směřujících k potlačení práv a svobod. Líčení bylo odročeno na příští pondělí. Předsedkyně senátu avizovala už dopředu další odročení na konec listopadu.
Soud dnes ale zamítl žádost bývalého předsedy pražské organizace rozpuštěné Dělnické strany (DS) Patrika Vondráka na propuštění z vazby. Za mřížemi pobývá již zhruba rok. Ve vazbě nadále zůstane také bývalá členka DS Michaela Dupová, kterou obžaloba viní také z provozování webu Resistance Women Unity.
Proces nemine ani dlouholetého aktivistu ultrapravicové scény Filipa Vávru. Žalobci je viní z vylepování samolepek neonacistického Národního odporu, z uspořádání demonstrace na podporu padlých vojáků wehrmachtu či z organizace koncertu takzvané white power music.
Podle odborníka na extremismus z Masarykovy univerzity Miroslava Mareše se jedná o zásadní proces:
„Výsledek procesu může být různý, ale myslím, že i pokud budou nyní obvinění odsouzení, tak se budou snažit odvolávat k vyšším a vyšším instancím a využívat i ne zcela běžných prostředků dovolání se práva jako jsou třeba žaloby k Ústavnímu soudu a žaloby na Českou republiku k Evropskému soudu pro lidská práva, protože je zřejmé, že tady se jedná o důležitý proces z hlediska mezí projevu, a to i v evropském rámci,“ domnívá se Mareš.
Odborník na politický extremismus Jan Charvát z fakulty sociálních věd UK ve Světě o druhé.
„Jsem na rozsudky poměrně zvědavý, protože jde o úplně jiný případ než žhářský případ ve Vítkově,“ podotkl odborník na politický extremismus Jan Charvát z fakulty sociálních věd Karlovy univerzity.
Vyšší tresty podle něj mají jistý výchovný a odstrašující účinek, ale v zásadě se to přeceňuje. „Spíše se setkáváme s tím, že policie a soudy přistupují k problematice krajní pravice trochu laxně a dávají tresty spíše při spodní hranici,“ řekl Charvát.
Podle zprávy ministerstva vnitra o problematice extremismu v roce 2009 ale stoupl počet lidí obviněných v souvislosti s extremismem loni v Česku oproti roku 2008 o polovinu.
Jako nejzávažnější případ loňského roku zpráva uvádí žhářský útok na dům romské rodiny ve Vítkově na Opavsku.
