Za krásami Fialníku
Nejkrásnější cesta v Českém ráji vede po kuestě zvané Fialník. A co to kuesta vlastně je, na to jsme se zeptali Aleše Hořeního ze Správy CHKO Český ráj.
Je to geologická struktura, která byla podmíněna tektonickou činností. Jedná se o geologický zlom, souběžný zlom k lužické poruše, dá se říci; že vede ve směru Ještědsko-kozákovského hřbetu mezi obcemi Koberovy, Loučky, Klokočí a Vesec. Je to cesta nádherná, která vede loubím borovo-bukovo-modřínového lesa.
Tato kuesta byla v minulosti sečena a pasena, udržována jako velice krátkostébelné trávníky. Ale už ve 30. letech minulého století sedláci přišli na to, že sklízení sena z těchto luk na Fialníku je neefektivní, že jim to poskytuje jen velmi malou úrodu, a proto přistoupili k zalesňování. Využili modřín a borovici. I můj dědeček, který měl v této lokalitě pozemky, půdu zalesnil modřínem a dalo mu velikou práci les vypěstovat. Musel ho i zalévat. Dnes tedy na začátku té nejkrásnější cesty Českým rájem roste modřínový les. Tím se ovšem ztratilo z Fialníku to nejhezčí - louky. Zbyly tam do dnešního dne jen v několika ostrůvcích.
Ale jsou to louky velice cenné.
Protože geologický podklad Fialníku tvoří vápnité pískovce, které hostí celou řadu vzácných rostlinných druhů a cenných rostlinných společenstev.
Jak vznikl název Fialník?
Rozkvétá na jaře tisícerými květy fialek a jaterníků podléšek. Na podzim, alespoň v minulosti, tu rostl charakteristický druh hořce, který se jmenuje hořeček brvitý. Ten dnes ustupuje a Správě CHKO Český ráj dává obrovskou práci udržovat trávníky tak, aby nezarostly křovím a lesem a nezmizely.
Vyplatí se ale jít ještě dál. Na Fialník totiž navazují intenzivní višňové sady.
Tam se hospodaří i s použitím herbicidů a dalších preparátů sloužících k ochraně rostlin. A zjistili jsme, že na chemickém úhoru, který je pod višněmi a podél plotu, přežívají právě hořečky brvité, které zmizely z trávníků. To mě opravdu překvapilo. Hořeček brvitý je kytka, která vyrůstá a vykvétá v podzimních měsících. Herbicidní pás vzniká na jaře, kdy je herbicid aplikován. Hořeček je tehdy stále v klidu podzemí, použitím herbicidu dojde ke zničení konkurenčních rostlin a hořeček má šanci vyrůst na podzim v celé kráse a ovládnout tak herbicidní pruh přilehlých višňových sadů. A je to možná i způsob, jakým by se daly herbicidy v některých případech použít: citlivě, k ochraně a posílení populací některých ohrožených druhů. Hořeček brvitý je příkladem z Červeného seznamu v kategorii ohrožený druh, kterému by něco podobného prospělo – když už tady nemáme sečení a pastvu, tak jako tomu bylo v minulosti.
