Evropské země podpořily možnost státních bankrotů
V Evropské unii zavládla shoda v tom, že bude pravděpodobně potřeba provést změny v Lisabonské smlouvě. Dokument přitom platí teprve necelý rok. Po osmihodinových jednáních se premiéři a prezidenti členských zemí Unie na summitu v Bruselu dohodli, že prozkoumají možnost zasáhnout do základního dokumentu Společenství, a to kvůli možnosti státního bankrotu předlužených zemí.
Změnu Lisabonské smlouvy by možná vyžadovalo zamýšlené vytvoření stálého mechanismu pro záchranu zemí ve finančních problémech podobných těm, jakým čelí Řecko. Ten současný s celkem 750 miliardami eur totiž může fungovat jen do roku 2013.
Podle něj předlužené státy Evropské unie, jako je dnes Řecko, v budoucnu zbankrotují. Možnost státního bankrotu má zajistit, aby dobře hospodařící státy nemusely nalévat peníze dluhovým hříšníkům. Do budoucna má být možný řízený a předem dohodnutý bankrot. Podle slovenské premiérky Ivety Radičové tak už problémy jedné země nebudou ohrožovat celou eurozónu. Na bankrotu by tratili i soukromí investoři, kteří špatně hospodařící zemi půjčovali.
Hrozba bankrotu má odradit banky a další velké investory, aby ve velkém a velmi levně půjčovali nezodpovědným zemím. Přesně to totiž přispělo k vyhrocení řecké dluhové krize. Unie teď pro bankrot nemá pravidla, a tak na jaře Řecko zachránila, aby se vyhnula chaosu. Sedmadvacítka do prosince prozkoumá, jestli je potřeba změnit Lisabonskou smlouvu.
O řešení případné nové dluhové krize v EU mluvil na Rádiu Česko přímo z Bruselu zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska
„Nikdo ale zatím neví, jak má tento mechanismus vypadat. Jednou z možných podoby by mohlo být to, že by stát, který není schopen plnit své závazky, prošel restrukturalizací dluhu, tedy řízeným bankrotem. Neplatili by se za něj finanční prostředky, nebyly by finanční záruky na dluhy. Nyní ale diskuze, jak má tento mechanismus vypadat, začíná,“ uvedl český premiér Petr Nečas a dodal:
„Na stabilitě eura máme zájem, i když nejsme členy eurozóny. Drtivá většina našeho vývozu jde do eurozóny, proto nám nemůže být jedno, jestli je eurozóna stabilní.“
Raději beze změn smlouvy
Předseda Evropské rady Herman van Rompuy má v konzultacích se zeměmi sedmadvacítky prozkoumat možnost provedení změn v Lisabonské smlouvě.
„Skutečně se má jednat pouze o malé změny a ve vazbě na vytvoření stálého krizového mechanismu,“ řekl po jednání premiér Nečas. Na zásah do textu smlouvy ale nakonec vůbec dojít nemusí. Petr Nečas také připustil, že by dal přednost řešení bez změn Lisabonské smlouvy.
„Podle požadavků Německa by mohlo být sáhnuto do hlasovacích práv států, které nedodržují rozpočtovou kázeň. To by samozřejmě vyžadovalo ratifikaci smlouvy. Ale podle mého názoru se jedná spíše o vyjednávací trik německé kancléřsky a nakonec k tomu pravděpodobně nedojde,“ říká Jiří Přibáň, profesor právnické fakulty univerzity v britském Cardiffu.
Dle něj je politické riziko neschválení ratifikované smlouvy veliké a proto k hlasování nedojde.
O možné změně Lisabonské smlouvy mluvil na Rádiu Česko Jiří Přibáň, profesor právnické fakulty univerzity v britském Cardiffu
„Evropské instituce, ale i jednotlivé členské země však mají zájem na tom, aby se zpřísnila pravidla, podle kterých členské země hospodaří, aby nedocházelo k opakování řecké krize,“ dodává Přibáň.
Herman van Rompuy má na prosincovém summitu Unie oznámit, jestli není jiná cesta, než text smlouvy novelizovat.
