Firmy si vybírají své budoucí zaměstnance už na školách
V Česku postupně přibývá nezaměstnaných absolventů. Jejich počet roste už podzimu 2008, jak vyplývá ze zprávy Národního ústavu odborného vzdělávání. Nejhorší je situace na trhu práce pro mladé učně, naopak nejméně nezaměstnaných absolventů evidují úřady mezi vysokoškoláky. Mimo jiné i proto, že kromě samotného vzdělání vysokoškolští absolventi na trhu umí nejlépe nabídnout to, co zaměstnavatelé chtějí.
Dvě třetiny českých vysokoškoláků se chtějí stát manažery. Téměř polovina studentů by se do pěti let od ukončení školy spokojila s pozicí na úrovni středního managementu, 31 % z nich ale míří výš a věří, že do pěti let dosáhnou dokonce na top manažerské pozice. Vyplývá to z průzkumu společnosti Procter & Gamble, která se na zaměstnávání absolventů zaměřuje.
V Česku postupně přibývá nezaměstnaných absolventů. O téma se zajímala Naďa Bělovská.
Mezi studenty je zájem je o nadnárodní firmy
V jakých firmách by čeští studenti jednou rádi pracovali, upřesnila pro Rádio Česko personální manažerka firmy Iva Baroňová: „Jejich cílem je zaměstnání v převážně nadnárodních pobočkách v České republice, ale poměrně velký zájem je také o střední až velké firmy v České republice. Pouhých 29 % z oslovených studentů by chtělo začít svou kariéru v zahraničí.“
Podle Katariny Schapiro, která pracuje jako poradkyně a koučka vrcholových manažerů, je na výsledcích průzkumu vidět, že jsou čeští studenti hodně ambiciózní:
„Očekávat, že do pěti let budu ve vrcholovém vedení, si myslím, že je velmi ambiciózní, málokdy se to stává, i když znám i příklady z vlastní praxe, že se stanou. Ale když už tam pak jsou, tak pak ještě mají na sobě hodně práce, aby se tam také udrželi.“
Nejvíc stojí o manažerské posty budoucí právníci a ekonomové, naopak méně často o ně usilují studenti pedagogiky nebo zemědělských oborů.
Podstatné jsou komunikační dovednosti….
Za podstatné pro svou budoucí kariéru považuje většina studentů komunikační dovednosti, naopak studijní výsledky pro ně velkou roli nehrají, připomíná výsledky průzkumu Iva Baroňová:
„Podle nich je velmi důležité to, aby byli proaktivním, aby měli v sobě jistou agilitu a schopnost se třeba i adaptovat. Poměrně hodně si cení komunikačních dovedností a ve všech otázkách vysoce skórují jazykové dovednosti.“
A tyto představy podle Ivy Baroňové poměrně dobře odpovídají tomu, co zaměstnavatelé od svých budoucích zaměstnanců očekávají, i když ne úplně:
„Jazykové znalosti my v tuto chvíli bereme jako automatické. Když se studenty pracujeme, celá komunikace je již vedena v anglickém jazyce. My od studentů očekáváme jistou míru zkušeností, pro nás jsou důležité i zkušenosti z jiných oblastí než jenom z práce ve firmách. Pro nás je důležité to, jestli se třeba zapojují do práce studentských organizací, neziskových organizací, jestli třeba pracují s dětmi, to zanesená jakékoli další aktivity, které jim umožní své teoretické základy, které získali během studia, využít v praxi.“
…jenže v nich absolventi pokulhávají
Zatímco praxí i jazykovými znalostmi už se dnes většina českých absolventů může pochlubit, v oblasti komunikace zatím za svými konkurenty, tedy absolventy vysokých škol v západní Evropě, ale jejich čeští vrstevníci stále pokulhávají, připomíná koučka Katarina Schapiro, a to i přesto, že právě komunikační dovednosti považují sami studenti pro úspěch v práci za klíčové:
„Češi, Slováci, nebo budeme mluvit o československém prostoru, nejsme vůbec naučeni diskutovat. Toto přetrvává a pak se to projeví i v tom, že v začátcích je opatrnost. Určitě zaostáváme ve schopnosti sebeprezentace.“
Firmy si vychovávají své budoucí zaměstnance
Některé firmy jsou ale tyto nedostatky studentů ochotny odstranit a své budoucí zaměstnance si samy vychovávají. Aby našly mezi absolventy ty nejnadanější, pořádají různé studentské pracovní programy, stáže, ale i mezinárodní školení, během kterých si své budoucí zaměstnance vybírají.
Tuto cestu si zvolila také firma Procter & Gamble, která na profesním růstu absolventů svou personální politiku založila, dodává její personální manažerka Iva Baroňová:
„Prosazujeme princip povyšování z vlastních řad. To znamená, že naší cílovou skupinou jsou opravdu studenti a absolventi, které nabíráme na základě jejich potenciálu. Nenabíráme na jednu pozici, na které by zaměstnanec měl plnit své cíle dalších deset, patnáct, dvacet let, ale nás zajímá potenciál, růst a rozvíjet se. I proto pro nás není úplně důležitý obor, který student vystudoval, ať už to je třeba psychologie, práva, ekonomika. Záleží opravdu na tom, co je v nich, a jak s tím svým potenciálem jsou schopni pracovat.“
Líheň budoucích pracovníků
A proč dává společnost přednost zaměstnávání studentů před nabíráním zaměstnanců se zkušenostmi? Podle Baroňové to má pro firmu různé výhody:
„Máme takovou vlastní líheň, to znamená, že jsme schopni poměrně pružně, rychle obsazovat pozice, které nám vznikají, a opravdu lidi posunovat. Víme, s jakými lidmi jednáme protože je máme již od ukončení studia. Velmi důležitá, o které si myslím, že se v dnešní době příliš nemluví, je otázka uchování informací. My tím, že studenti a zaměstnanci už poté u nás zůstávají dlouhodobě, i přestože se třeba posunují na jiné pozice, tak nám zůstává znalost ve společnosti, kterou jsme schopni dále rozvíjet, učit se z ní a budovat.“
Odborníků je nedostatek
Podle odborníků na lidské zdroje bude trend, kdy si firmy vybírají své budoucí zaměstnance už na školách, sílit, protože firmy si čím dál víc uvědomují, že lidé jsou pro ně největší kapitál. Navíc si společnosti touto cestou mohou včas zajistit talentované technicky vzdělané odborníky, kterých je momentálně na českém trhu nedostatek.
Problémy s jejich hledáním mají například tuzemské automobilky nebo třeba firmy působící v energetice, případně chemickém průmyslu. Podle studie konzultantské společnosti McKinsey and Company kvůli tomuto problému může Česká republika v příštích letech tratit stamiliardy korun.
Pokud se situace nezlepší, může se částka, o kterou česká ekonomika kvůli propadu HDP podle studie do roku 2050 přijde, vyšplhat konkrétně na 400 miliard Kč.
