V EU vznikne mechanismus na záchranu předlužených zemí
Na ničem konkrétním se nedohodli zástupci sedmadvacítky na dnešním summitu v Bruselu. Jasné je pouze to, že má vzniknout mechanismus na záchranu předlužených zemí a k obraně eura proti opakování řecké krize. Jak toho dosáhnout ale politici ještě nevědí.
Podle českého premiéra Petra Nečase diskuse o konkrétních postupech zatím nezačala. Do prosince by měla přijít s jednotlivými návrhy Evropská komise. Na první pohled možná technické a těžko uchopitelné záležitosti jsou přitom zcela zásadní pro další hospodářský vývoj eurozóny i celé Evropské unie.
Pokud budou v prosinci předloženy konkrétní ukazatele, je téměř stoprocentní, že jejich součástí bude i řízený státní bankrot. Přesně to chce německá kancléřka Angela Merkelová, která prosadila, že se Evropská unie dohodla na tom, že na stole bude permanentní krizový mechanismus.
O dluzích států a změnách v Lisabonské smlouvě v Ozvěnách dne Radiožurnálu.mp3
Evropská unie by tak nenalévala desítky či stovky miliard eur do předlužených zemí, ale pokud by jim něco půjčila, tak by to bylo doprovázeno restrukturalizací dluhu.
Změny v Lisabonské smlouvě
Oproti minulým dnům nyní převládá dojem, že se Unie v prosinci pravděpodobně shodne na tom, že omezená změna Lisabonské smlouvy je nutná právě proto, že to chce Německo, které tvrdí, že mechanismus restrukturalizace dluhu je nutné zakotvit v Lisabonské smlouvě.
„Řešení je asi více. O některých se jednalo, aniž by se zvažovalo, že by Lisabonská smlouva měla být měněna. Co by asi muselo být spojeno se změnou Lisabonské smlouvy, jsou nějaké závažnější sankce, o kterých se v poslední době mluví,“ řekl tajemník ústavní komise Senátu Jan Kysela.
Závažnější sankce by podle jeho slov souvisely s tím, že by postiženému státu byla třeba omezena hlasovací práva, což je dosti výjimečný mechanismus.
„V případě, že by se k němu mělo sáhnout, tak to bez změny Lisabonské smlouvy není možné,“ dodal Jan Kysela.
Premiér Petr Nečas změny v Lisabonské smlouvě odmítá. Pokud by ale přišly na pořad dne, pak by prý bylo nutné vypsat v Česku referendum.
„Jde o nějakou souměřitelnost. V případě, že by u nás bylo třeba jasné, že ke vstupu do eurozóny bude Česká republika pořádat referendum, pak by bylo logické, aby bylo pořádano referendum taky. V případě, že by se do eurozóny mělo vstupovat bez referenda, tak potom tato úvaha úplně nezbytná není,“ uvedl Jan Kysela.