V EU vznikne mechanismus na záchranu předlužených zemí

Na ničem konkrétním se nedohodli zástupci sedmadvacítky na dnešním summitu v Bruselu. Jasné je pouze to, že má vzniknout mechanismus na záchranu předlužených zemí a k obraně eura proti opakování řecké krize. Jak toho dosáhnout ale politici ještě nevědí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Nečas na summitu v Bruselu.jpg

Petr Nečas na summitu v Bruselu.jpg | Zdroj: ČTK

Podle českého premiéra Petra Nečase diskuse o konkrétních postupech zatím nezačala. Do prosince by měla přijít s jednotlivými návrhy Evropská komise. Na první pohled možná technické a těžko uchopitelné záležitosti jsou přitom zcela zásadní pro další hospodářský vývoj eurozóny i celé Evropské unie.

Pokud budou v prosinci předloženy konkrétní ukazatele, je téměř stoprocentní, že jejich součástí bude i řízený státní bankrot. Přesně to chce německá kancléřka Angela Merkelová, která prosadila, že se Evropská unie dohodla na tom, že na stole bude permanentní krizový mechanismus.

Přehrát

00:00 / 00:00

O dluzích států a změnách v Lisabonské smlouvě v Ozvěnách dne Radiožurnálu.mp3

Evropská unie by tak nenalévala desítky či stovky miliard eur do předlužených zemí, ale pokud by jim něco půjčila, tak by to bylo doprovázeno restrukturalizací dluhu.

Změny v Lisabonské smlouvě

Oproti minulým dnům nyní převládá dojem, že se Unie v prosinci pravděpodobně shodne na tom, že omezená změna Lisabonské smlouvy je nutná právě proto, že to chce Německo, které tvrdí, že mechanismus restrukturalizace dluhu je nutné zakotvit v Lisabonské smlouvě.

„Řešení je asi více. O některých se jednalo, aniž by se zvažovalo, že by Lisabonská smlouva měla být měněna. Co by asi muselo být spojeno se změnou Lisabonské smlouvy, jsou nějaké závažnější sankce, o kterých se v poslední době mluví,“ řekl tajemník ústavní komise Senátu Jan Kysela.

Závažnější sankce by podle jeho slov souvisely s tím, že by postiženému státu byla třeba omezena hlasovací práva, což je dosti výjimečný mechanismus.

Evropští lídři na summitu EU v Bruselu | Foto: ČTK/AP

„V případě, že by se k němu mělo sáhnout, tak to bez změny Lisabonské smlouvy není možné,“ dodal Jan Kysela.

Premiér Petr Nečas změny v Lisabonské smlouvě odmítá. Pokud by ale přišly na pořad dne, pak by prý bylo nutné vypsat v Česku referendum.

„Jde o nějakou souměřitelnost. V případě, že by u nás bylo třeba jasné, že ke vstupu do eurozóny bude Česká republika pořádat referendum, pak by bylo logické, aby bylo pořádano referendum taky. V případě, že by se do eurozóny mělo vstupovat bez referenda, tak potom tato úvaha úplně nezbytná není,“ uvedl Jan Kysela.

Ondřej Houska, Veronika Sedláčková, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme