Na Světovou výstavu EXPO se za půl roku jejího konání vypravil do Šanghaje rekordní počet 72 milionů návštěvníků. Padl tak rekord, který třicet let držela japonská Ósaka. Tvůrci pavilonů vycházeli z motta ‚Lepší město-lepší život.‘ V saúdském pavilonu se návštěvníci prolétli na virtuálním létajícím koberci. V německém si z lanovky prohlíželi travnatou alpskou louku. Český pavilon zvaný ‚Plody civilizace‘ navštívilo osm milionů a 700 tisíc diváků, dalších více než milion lidí ho shlédlo na internetu. Včera se pavilony všech 189 zemí, regionů a měst uzavřely.

9:46 1. listopadu 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V českém pavilonu se asi největší popularitě těšila kapka od česko-argentinského sochaře Federika Diaze, u níž se dal namíchat parfém takzvaně ‚na tělo‘, reliéfy z Karlova mostu s výjevy ze života Jana Nepomuckého, anebo animované filmy.

Od Mezinárodní organizace pro výstavy získali tvůrci české expozice v kategorii pronajímaných pavilonů stříbrnou medaili za kreativitu.

„Nyní se o nás v Číně hodně mluví, média byla plná záběrů českého pavilonu a jeho hodnocení, český prapor je vidět hodně vysoko. Tuto vysokou vlnu ale život postupně odplaví. Proto je nyní ten nejlepší moment vrhnout se do Číny s nějakou nabídkou, například animovaných filmů,“ říká generální komisař české účasti na EXPu Pavel Stehlík.

Český pavilon za 33 milionů korun koupila Farma československo-čínského přátelství z provincie Che-pej. Vznikla coby zemědělské družstvo v 50. letech 20.století s českým přispěním. Chce expozici obnovit a zpřístupnit.

„Nejedná se již jen o farmu, je to ekonomická zóna, těží plyn, ropu, má svojí vlastní rafinérii, provozuje mezinárodní přístav. Nyní dostala pověření na výstavbu města pro milion obyvatel a právě v tomto městě by měl být český pavilon umístěn,“ vysvětluje Stehlík a dodává:

„Českou republiku jsme představili svěžím způsobem, Každý tam našel něco. Ti, kteří se zajímají o umění, byli asi nadšeni tím, co tam dělal Federik Diaz nebo Jakub Nepraš, ti, kteří se chtěli podívat na krásy české krajiny stáli frontu na letadélko. Každý si tam našel kus něčeho zajímavého. Vždy to bylo nápadité, kreativní a interaktivní, a to přitahovalo.“

Martina Mašková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít