USA prožívají klíčové volby. Začaly na Floridě
Američtí voliči rozhodují o složení Kongresu. Podle všech průzkumů mají navrch republikáni. O dnešním hlasování se mluví také jako o referendu o dosavadním působení prezidenta Baracka Obamy.
Na Floridě už se volí. Stoupenci místních kandidátů skandují před volební místností a snaží se ovlivnit voliče stojící ve frontě opodál. Místní zákony jim to dovolují.
Jak připomněl zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Vítek Pohanka, v těchto volbách jde o kompletní složení Sněmovny reprezentantů – dolní komory Kongresu a o více než třetinu křesel Senátu.
Současně se volí guvernéři ve 38 z 50 států. Hlasuje se také o složení zákonodárných sborů většiny států. Rozhoduje se tedy o celkovém politickém prostředí v zemi.
Mluví se o referendu o Obamově vládnutí a nečeká se pěkné vysvědčení. Je obvyklé, že popularita prezidenta po nástupu do Bílého domu klesá. A Američané dávají tradičně po dvou letech vládnutí více hlasů opozici. Nyní se mluví dokonce o trestu pro Obamu, zřejmě proto, že před dvěma lety vzbudil u velké části obyvatel obrovské naděje, které nedokázal naplnit.
Obamova administrativa byla postavena do nelehké role, kdy zdědila jednu z největších ekonomických krizí v historii a k tomu ještě války ve dvou zemích. Zároveň ale podle politického konzultanta Alexandra Brauna promrhala nadšení z voleb v roce 2008:
„Místo aby se věnovala řešením ekonomiky a nezaměstnanosti, tak si přibrala obrovské břemeno v podobě drahé reformy zdravotnictví. Zdravotnická reforma zklamala levé křídlo demokratů. Ti si myslí, že nebyla dostatečně dalekosáhlá a ještě více popudila republikány."
Prezident Obama doposud vládl s podporou demokratické většiny nejen v Kongresu. Na své straně měl také větší část guvernérů jednotlivých států a jejich legislativ. Podle volebních průzkumů tuto podporu ztratí a do konce svého volebního období bude oslabeným vládcem, který už toho moc neprosadí.
Renomovaný Gallupův ústav předpovídá, že republikáni získají mezi pravděpodobnými voliči až o 15 procent více hlasů.
Deziluze z kompromisů
S tím v Ranním interview souhlasil i amerikanista Kryštof Kozák. „Je tam určitá deziluze jakým způsobem Obamova administrativa musela uskutečnit nutné kompromisy.“ Realita totiž není tak atraktivní, jako rétorika z předvolební kampaně.
Volby v USA byly i tématem Ranního interview s amerikanistou Kryštofem Kozákem
Kozák také připomněl, že i v případě Obamovy porážky, bude další dva roky vytyčovat zahraničně politickou linii. „Nelze očekávat, že díky těmto volbám dojde k přehodnocení bezpečnostní politiky,“ míní Kozák.
Jak zdůraznil zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka, na pádu Obamovy popularity má vliv reforma zdravotnictví. Tu Bílý dům protlačil Kongresem, ale reforma se nelíbí dvěma třetinám Američanů, a to se podepisuje na tom, jak budou hlasovat. A také ekonomický stimulační balík za skoro bilion dolarů nepřináší očekávané výsledky.
Američtí demokraté bojují o většinu v Kongresu. Podle všech průzkumů ztratí vládu nad Sněmovnou reprezentantů a není vyloučené, že i Senátu.
První voliči přijdou k urnám v 10 hodin našeho času na východě USA. Volby skončí zítra brzy ráno našeho času, a to uzavřením volebních místností na západě USA.
Změna se jmenuje Tea Party
Fenoménem letošních voleb je protiobamovské hnutí Tea Party, které začalo jako protest proti nadměrné utrácivosti státu. Pokračovalo odporem ke zdravotnické reformě a ke státním stimulům do ekonomiky.
Také americký publicista Erik Best se domnívá, že hlavním důvodem špatných preferencí Demokratické strany je sociální situace mnoha Američanů a vlivu Tea Party. Ve Světě o desáté poznamenal, že do určité míry toto hnutí získalo podporu lidí naštvaných s politikou establishmentu nejen za poslední dva roky, ale třeba 10 let.
„Situace je taková, že málokdo je spokojen s vyhlídkami do budoucnosti. Jakoby cílem vlády bylo řízení poklesu,“ uvedl Best a poukázal na to, že ve volební kampani se mluví o snížení daní, vytváření pracovních příležitostí, ale nemluví se o cestách, jak toho dosáhnout.
Očekávání voličů přiblížil americký publicista Erik Bestve Světě o desáté Rádia Česko
Za novou věc také označil trend výběru voličů, kteří se mnohdy netají preferencemi pro nové, relativně nezkušené politiky, protože u nich předpokládají možnost prosazovat nové věci.
Na volební kampaň se letos vynaložily rekordní částky. Americký Nejvyšší soud začátkem roku rozhodl, že velké firmy a korporace mohou být anonymními dárci. Někdejší ředitelka internetové firmy eBay Meg Whitmanová, která v Kalifornii kandiduje na guvernérku za republikánskou stranu, investovala z vlastní kapsy 140 milionů dolarů.
Podle předběžných odhadů se za kampaň utratí rekordní 4 miliardy dolarů.