Svoboda tisku v Turecku je na historickém minimu

Podle zprávy mezinárodní organizace Reportéři bez hranic je svoboda tisku v Turecku na historickém minimu. Turecko se umístilo na 138. místě v seznamu 178 zemí. Těsně za Tureckem je například Etiopie a Rusko. Turecko se oproti minulému roku propadlo o šestnáct příček.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turečtí novináři.

Turečtí novináři. | Foto: Julie Urbišová

Sedmačtyřicet novinářů je v této době v Turecku za mřížemi. Někteří z nich už odsouzení, jiní ještě čekají na ukončení procesu a vynesení rozsudku. Sedm stovek dalších čelí žalobám kvůli obsahům svých článků, ale i kvůli údajné kriminální a teroristické činnosti, což v Turecku znamená spolupráce s PKK, tedy Kurdskou stranou pracujících.

Přehrát

00:00 / 00:00

O svobodu tisku v Turecku se zajímala Julie Urbišová.

Vcházím do malé redakce regionálních novin. Čtyři kanceláře, pět novinářů, mezi nimi jedna redaktorka. Šustí to tu otáčením novinových stránek, i ťukáním klávesnic a myší. V každé místnosti visí portrét Atatürka. Velkou fotografii má nad svým stolem i Fatih Gürbüz, novinář s více než dvacetiletou praxí. On sám má v této pro novináře těžké době na krku dvacet žalob.

„Pracuji jako šéfredaktor regionálních novin a píšu hlavně kritické sloupky. Snažím se držet se zákona, moc ve svých textech neútočím osobně. Pokud nějaký politik udělá chybu, kritizuji věcně konkrétní chyby a ne jeho osobu obecně. Snažíme se, aby se věci díky naší kritice napravily,“ vysvětluje Fatih, který se i přes svou opatrnost dostal několikrát do problémů se soudy.

V Turecku je práce novináře omezována především kontroverzním článkem č. 301 trestního zákona. Podle něj překročí zákon každý, kdo napadne nebo nějakým způsobem očerní Turecko, turecký národ a turecké vládní instituce. Za takové porušení zákona hrozí v Turecku až dva roky vězení.

Množství soudních sporů

Právě kvůli velkému množství soudních sporů a zatýkání novinářů se Turecko propadlo v seznamu, který monitoruje svobodu tisku zemí po celém světě, na 138. místo. Pro srovnání - Česká republika je na místě 24.

Turečtí novináři. | Foto: Julie Urbišová

„Ty výsledky nejsou pro turecké novináře vůbec pozitivní,“ komentuje Fatih. „Když se ale podíváte konkrétně na jednotlivé případy, zjistíte i to, že jsou mezi nimi takoví lidé, kteří se jen skrývají za profesi novináře a myslí si, že tím získají nějakou imunitu, což ale v praxi není možné. Mnoho z nich například pomáhá teroristickým organizacím.“

„Samozřejmě, každý novinář stojí v politickém spektru na něčí straně a nějakou stranu podporuje, ale musí se to dělat v rámci zákonů země. Pokud to tak není, je potrestán,“ naráží novinář Fatih na další problém, se kterým se turecká žurnalistika potýká.

Tím je protiteroristický zákon, který je namířený hlavně proti spolupráci s Kurdskou stranou pracujících, tedy organizací, která bojuje za práva Kurdů a za jejich samostatnost, a která je Evropskou unií, USA i Tureckem oficiálně považována za teroristickou.

Turecká novinářská asociace

Podle antiteroristického zákona může být například dávání prostoru členům PKK v médiích trestným činem. Konkrétně jde o propagandu separatistů. Za takovou propagandu byl například letos na jaře odsouzený na patnáct měsíců i novinář Irfan Aktan. Dopustil se toho, že ve svém článků o kurdském regionu citoval z publikace vydané PKK.

Turečtí novináři. | Foto: Julie Urbišová

Proti tomuto odsouzení protestovala Mezinárodní federace novinářů. A na obranu proti zatýkání novinářů vznikla v Turecku nově i Turecká novinářská asociace, sdružující novináře různého zaměření, která chce bojovat za větší svobodu projevu a tisku.

S prací této organizace souhlasí i Fatih Gürbüz. Podle něj Turecko potřebuje větší prostor pro novináře a jejich práci. „Všichni by měli mít právo psát svobodně,“ říká Fatih ve své kanceláři na rohu rušné ulice. Jen díky svobodnému pocitu a otevřené společnosti se bude moci on a jeho kolegové více soustředit na svou práci. A té je dost.

Regionální antalyjské noviny Fatiha Gürbüze čte denně na třicet tisíc čtenářů. Z tištěné verze přešli nedávno na online formát. Podle šéfredaktora je to správný krok, protože se tak jejich články dostanou k více lidem. Víc lidí si tak bude moci přečíst, co se v jejich městě děje špatně, kdo ve vedení je neschopný. A možná se jim podaří pomoci čtenářům zorientovat se ve složité komunální politice před dalšími volbami.

Julie Urbišová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme