Odkud přišel vakokrt
Bizarní a málo známí australští vačnatci vakokrtové ušli dlouhou cestu. Před 20 miliony let žili ve vlhkých deštných pralesích, ale pak se k nim obrátili zády a dobyli prostředí, které ani nemůže být odlišnější.
Vakokrtové jsou slepí obyvatelé pouští, které leží v Severním teritoriu a západní a jižní Austrálii. Celý život tráví v podzemí, kde loví larvy hmyzu, a na povrch vycházejí jen výjimečně v období dešťů. Čeleď obsahuje pouhé dva druhy - vakorkta západního (Notoryctes caurinus) a vakokrta písečného (Notoryctes typhlops) – jejichž evoluční vztahy k ostatním vačnatcům jsou poněkud nejasné. Svým vzhledem se ani trochu nepodobají klokanům, bandikutům, medvídkům koala a dalším vačnatým savcům. Připomínají naše krtky nebo ještě spíš jihoafrické rypoše, kteří také žijí v podzemí vyprahlých oblastí. Rypoši jsou placentálové a vakokrtové vačnatci, obě větve savců se od sebe oddělily před 125 miliony let. Jejich zuby i kostra ovšem nesou stejné prvky, které si vyžádalo životní prostředí a způsob obživy, a jsou tak krásným příkladem konvergentní evoluce.
Původ vakokrtů byl velkou neznámou, ale vzhledem k jejich závislosti na podzemí pouští vědci předpokládali, že předkové současných vakokrtů vznikli v nějaké dosud neznámé australské poušti. S novým fosilním nálezem proto přišel opravdový šok. Tým vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu objevil kostru předka vakokrtů, který žil v severozápadním Queenslandu asi před 20 miliony let. Nebyla tu žádná poušť, ale naopak tropický deštný prales. Svou náklonnost k podzemnímu životu předkové dnešních vakortů zřejmě získali tím, že se prohrabávali vrstvami vlhkého mechu a pralesní hrabanky. Adaptace k hrabání se jim pak velice hodila v období neogénu, kdy se velká část Austrálie proměnila v poušť a pro vakokrty nastal čas stáhnout se do podzemí písečných dun.
University of New South Wales, Proceedings of the Royal Society B
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
