Vítězství republikánů může Obamu zaktivizovat, míní Švejnar
Ve volbách do amerického Kongresu utrpěli vládnoucí demokraté nejtěžší porážku za posledních šedesát let. Republikáni jim vzali šedesát křesel ve Sněmovně reprezentantů a posílili i v Senátu, přestože si tam demokraté udrželi většinu. Barack Obama poté na tiskové konferenci prohlásil, že Američané nepochopili, co pro ně udělal.
Obama neúspěch svedl na příliš rychlé tempo reforem, které se ještě neprojevilo na stavu zaměstnanosti. Ubezpečil občany, že ekonomika USA se z krize již dostává a že napříště bude věnovat více pozornosti tomu, aby je o jejím správném směřování lépe informoval.
Jak Radiožurnálu popsal spolupracovník Českého rozhlasu v USA Dušan Neumann, obvyklá agresivita v Obamově hlasu se změnila spíše v depresi. Neumann se domnívá, že Obama bude muset do jisté míry změnit kurs své politiky.
Dušan Neumann, Jan Švejnar a Václav Větvička z USA v Ozvěnách dne komentují výsledky amerických voleb
„Aby na všechny programy, které navrhl a které už i prošly dosavadním Kongresem, dostal finance, musí mít souhlas Kongresu. Sebelepší reforma bez financování vede do slepé uličky,“ upozorňuje.
„Je to především prohra komunikace. Lidé mají pocit, že s nimi prezident nekomunikuje. Například u zákona o zdravotním pojištění došlo k zásadnímu nepochopení, kdy ti, kteří by ze zákona měli nejvíce profitovat, ho odmítali. Myslím, že lidé se na Obamu dívají jako na elitáře, který jde na všechno intelektuálně, ale nenamáhá se své kroky vysvětlit,“ tvrdí profesor Igor Lukeš z univerzity v Bostonu.
„Pro demokraty vzniklo úplně nové prostředí, ve kterém si musí zvyknout na to, že Sněmovna reprezentantů je nyní pod kontrolou republikánů a že se budou muset dohodnout, pakliže chtějí pokračovat v reformách či dalších krocích,“ pokračuje profesor Jan Švejnar, ekonom a ředitel Centra pro mezinárodní politiku při Michiganské univerzitě.
V oblasti kolem Velkých jezer, kde Švejnar žije, si však demokraté tradičně drží své pozice. „Lidé si jsou vědomi, že prezident nemohl vše uskutečnit v tak krátkém období, a doposud mu dávají velké šance na to, aby pokračoval,“ vysvětluje.
Tea Party jako prostředek k projevení nesouhlasu
Naproti tomu v tradičně pravicovém státě Kentucky vyhrál republikán Rand Paul, stoupenec hnutí Tea Party. „Vezl se na klasické vlně: menší daně, vrátit zdravotní reformu zpátky, snižovat náklady vlády, proti potratům, tedy přesně to, co lidé v Kentucky chtěli slyšet,“ říká z Louisville publicista a vědec Václav Větvička.
Do Senátu se tedy dostalo několik zástupců Tea Party. Podle Švejnara toto hnutí reprezentuje nespokojenost, kterou někteří Američané projevili právě jejich zvolením. „V situaci krize, kterou USA procházejí, je to něco, co na sebe nabalí jako sněhová koule hodně příznivců,“ domnívá se Švejnar.
„Podcenit toto hnutí by byla chyba, už kvůli čtyřiceti procentům sympatizantů. Těžko říci, komu Tea Party škodí víc, zda demokratům nebo republikánům. Je totiž dost možné, že odčerpává hlasy radikální pravice, která dřív musela volit republikány, kdežto teď má alternativu,“ myslí si Lukeš.
Profesor Igor Lukeš z bostonské univerzity si v rozhovoru pro Stalo se dnes myslí, že Obama se bude muset vrátit ke svým liberálním kořenům
Obama a demokraté chtějí zapojit republikány do svých reformních plánů. Budou jim prý víc naslouchat. Větvička vidí tuto možnost skepticky. Spíše předpovídá jinou variantu: „Obama zareaguje podobně jako Clinton, když ho postihla podobná katastrofa v polovině volebního období – přesune se více do středu, a sebere tím republikánům vítr z plachet.“
Lukeš se rovněž odvolává na podobnou situaci u Clintona, ovšem s jistým rozdílem: „Obama se bude muset posunout opačným směrem než Clinton – ze středu, kde ztratil sympatie své základny, zpět ke svým liberálním kořenům.“
Švejnar je přesvědčen, že k určité snaze se alespoň v něčem dohodnout dojde. „Republikáni tímto přebírají část zodpovědnosti a nechtějí, aby se jim za dva roky něco přičítalo. V mnohém se nedohodnou – například na zdravotní reformě. Mohou se dohodnout v daňové otázce. Republikáni chtějí, aby snížení daní, které prosadil George Bush mladší, pokračovalo dál, a demokraté to nechtějí vztahovat na nejbohatší dvě procenta. Tady je možnost určité dohody,“ soudí.
Podle Větvičky Barack Obama minimálně v prvním roce jen stěží udrží reformy, které v uplynulých dvou letech prosadil. Jak to bude vypadat na konci Obamova funkčního období, si však netroufá odhadovat.
„Pokud se ekonomika zlepší, může Obama tvrdit, že měl pravdu. Jestli bude špatná jako teď, nemá šanci,“ tvrdí Větvička.
Švejnar se domnívá, že propad ve volbách může v Obamovi zaktivizovat všechny síly, aby během zbývajících dvou let dokázal prosadit alespoň některá další opatření.
