Jsme na prahu období, které se bude nést ve znaku výrazných turbulencí na měnových trzích, velkých a nečekaných výkyvů kurzů, za kterými často mohou být i národní zájmy.

Ano, myslím si, že jsme. Myslím si, že nerovnováhy v globální ekonomice budou čím dál tím větší. A to bude znamenat čím dál tím nestabilnější prostředí na mezinárodních měnových trzích. Nedávno, když jsme si užívali stabilní růst bez výrazné inflace, jsme tak velké nerovnováhy neměly. Ale teď máme velké nerovnováhy, které vyvolávají bouře. A těch podle mě uvidíme víc a víc.

Do jaké míry k tomu patří i v poslední době často diskutované záměrné oslabování měn a související akce? Je i to součástí nového normálu, tedy situace po skončení krize?

Myslím si, že je to skutečně součástí nového normálu. Bezpochyby během příštího roku nebo dvou let. Prostě proto, že si nemyslím, že toto bylo poslední kvantitativní uvolňování Fedu. Naopak, myslím si, že oněch 600 miliard dolarů je jen začátek a že budou muset přidat přinejmenším ještě další bilion. Což může vést k záměrnému oslabování měn nebo přinejmenším ke snahám udržet národní měny co možná nejslabší. A dočkat se tak nakonec můžeme i toho, že se objeví obchodní tarify; že dojde na takzvané obchodní války. A to by opět mělo velmi nepříjemné důsledky.

I přesto čekáte, že Fed bude nadále do systému pumpovat likviditu a tím tlačit na zbytek světa. Znamená to, že dolar bude nadále oslabovat vůči euru a dalším hlavním měnám?

Ano, to čekám. Myslím si totiž, že je to politicky výhodné. Obama zaznamenal skutečně hrozivé výsledky v nedávných volbách a velmi brzy se rozběhne prezidentská kampaň. A to poslední, co by si Obama teď mohl přát, by bylo zdání, že neuspěl v přetahované o kurz juanu s Čínou. Tím myslím, že nezvládnul přesvědčit Peking, aby nechal svoji měnu posílit. Podobné obvinění se ale může objevit. Pokud nicméně bude alespoň schopen říci, že je dolar slabší v porovnání s měnami dalších významných obchodních partnerů – v porovnání s eurem, librou, skandinávskými měnami, měnami některých rozvíjejících se zemí, tak bude mít alespoň něco, co bude moci použít ve svůj prospěch. I když se tím nebude moci chlubit přespříliš, protože by tím popudil vlády těchto zemí.

Dolar poté, co Fed oznámil druhé kolo kvantitativního uvolňování, testoval hranici 1.43 za euro. Vy přitom tvrdíte, že další akce budou následovat. Kam až se tak může propadnout?

Tak to je velmi obtížná otázka. A asi bych seděl na jachtě někde v Karibiku, kdybych měl na podobné otázky odpověď. Nicméně, dovedu si představit, že se vůči euru dostane na úroveň 1,60. Ostatně, tam už jsme byli a to celkem nedávno. Takže ano, dokážu si představit, že se dostaneme opět na 1,60 dolaru za euro.