Krize se projevila i na návštěvnosti památek. Přesto vydělávají

Turistické magnety Karlštejn a Konopiště už netáhnou tolik co dřív. Nejnavštěvovanějšími památkami jsou sice i letos zámek Lednice, Moravský Krumlov a zmíněný Karlštejn, Češi ale začali objevovat i méně známé památky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hrad Karlštejn

Hrad Karlštejn | Foto: Corel GALLERY

Zahraničních turistů k nám letos přijelo méně, přesto si na sebe hrady a zámky vydělaly. Stovku objektů, které jsou ve správě Národního památkového ústavu, si přišly prohlédnout necelé 4 miliony lidí. To je sice 11 procent méně než loni, zisky ale klesly jen o dvě procenta.

Za poklesem návštěvnosti stojí hlavně krize. Jednak výrazně ubylo organizovaných zájezdů turistů ze zahraničí. Další ránou bylo krácení rozpočtu, které postihlo všechny příspěvkové organizace, a tedy i Národní památkový ústav. Na jeho rozpočet, který činí 1 miliardu a 200 miliónů korun, přispívá stát zhruba ze svou třetin. Zbývající půlmiliardu musí památky vygenerovat samy, žijí hlavně ze vstupného. To je v Čechách v porovnání s Evropou velmi nízké.

Levné památky

Ani během krize se plošně nezdražovalo, připlatili jsme si jen tam, kde se otevřela nová expozice nebo okruh. Ceny vstupenek se různí. Zatímco zříceninu Bezděz si dospělý návštěvník prohlédne za 60 korun, prohlídka Karlštějna, Konopiště nebo Křivoklátu se blíží dvěma stům korun.

Milan Svoboda náměstek generální ředitelky NPÚ si ale myslí, že potenciál ke zdražení rozhodně je:

Přehrát

00:00 / 00:00

Návštěvnost českých památek. Téma příspěvku Markéty Bartošové.

„Protože máme vynikající památky. Například hrad Rabí je sice zřícenina, ale najdeme tu unikátní architekturu a svojí rozlohou je druhou největší na území ČR. Z hlediska EU jde rovněž o unikum, které prodáváme návštěvníkům za 1,5 eura.“

Češi své hrady a zámky milují, vždyť loni je navštívily necelé 4 milióny lidí. Ne vždy ale chápou, že památky potřebují jejich podporu, to ve Velké Británii je to jiné, vysvětluje Milan Svoboda z NPÚ:

„Tam lidé chodí na památky hlavně proto, aby Brit podpořil svoje historické kulturní dědictví. Proto tam existují obchody National trust na pomoc památkám, kde si lidé mohou za jednu libru koupit nejrůznější upomínkové předměty. To je zatím náš velký dluh a zároveň úkol, jelikož toto cítění budeme muset v našem národě vzbudit.“

Zimní provoz a nové akce

Hrady a zámky si tak pomáhají jak mohou. Hodně vynášejí třeba svatby, návštěvníky umí přilákat i speciální akce. Třeba projekt Oživlé památky, což jsou interaktivní prohlídky pokaždé na jiné téma.

V dubnu příštího roku nás tak čeká třeba Odemykání bran hradů a zámků, na květen je připravené téma "Příběh věci" , který představí předměty, které nejsou běžně k vidění, a nebo třeba cyklus „A kuchyní to vonělo", který turistům napoví, co se dříve jedlo, jak, z čeho a v čem se vařilo.

Zatímco dřív se hrady na podzim zavíraly a návštěvníky dovnitř pustily až na jaře, nově vydělávají i v zimě. Přes zimu to žije například na zámku Hluboká v jižních Čechách, v moravské Lednici, tradičně se nezazimováná ani zámek Sychrov v Libereckém kraji.

Ne každá památka ale může zůstat přes zimu v provozu. Proč vysvětluje generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

„Je to otázka klimatických podmínek, jelikož uvnitř historických objektů se kvůli přítomnosti zvýšeného počtu osob mění vlhkostní podmínky, což se negativně projevuje na mobiliárních fondech, které jsou tam uložené a rovněž ne všechny objekty jsou provozně nastaveny pro to, aby mohly v zimě návštěvníky přijímat,“ uvedla Goryczková pro Rádio Česko.

Relikviář svatého Maura

Proto se dovnitř pouštějí jen malé skupiny, maximálně po deseti lidech. Jednou z památek, která bude k vidění v zimě, je vzácný relikviář svatého Maura, který se před 25 lety našel na zámku Bečov nad Teplou. Spolu s korunovačními klenoty bude k vidění od 24. listopadu ve Vladislavském sále na Pražském hradě, kam se po náročné rekonstrukci po 10 letech vrací.

Čím je relikviář tak unikátní? Tato románská památka z počátku 13. století je takovým "muzeem zlatnických technik" Propracované dílo, má ale vedle umělecké i duchovní hodnotu. Obsahuje ostatky svatých - sv. Maura, po kterém nese zkrácený název, ale také sv. Jana Křtitele, sv. Apolináře a sv. Timoteje.

Příběh nalezení relikviáře svatého Maura je tak trochu „českou bondovkou". V roce 1984 oslovil československý konzulát ve Vídni americký obchodník Danny Douglas. Chtěl za 250 000 dolarů koupit předmět z našeho území, který nikdo nehledá, nepohřešuje, a zároveň prý nemá vztah k našim dějinám.

Rozběhla se jednání, jenže stát si nebyl jistý, zda hledaný předmět není kradený a případ začala řešit federální kriminální ústředna.

Obchodník Douglas chtěl získat českou důvěru, takže musel o předmětu poskytnout nějaké informace, zároveň ale neměl říct tolik, aby si ho druhá strana nemohla najít sama. Jaké to byly indicie, vypočítává bečovský kastelán Tomáš Wizovský.

„Předmět je velikosti konferenčního stolku, nachází se vzdušnou čarou 150 kilometrů od Norimberka a pocházel z majetku kosmopolitního šlechtického rodu. Zmíněné informace ale nebyly ani náhodou dostatečné, jelikož rozsah prostoru je neuvěřitelně velký,“ řekl Wizovský.

Douglas odjel na dovolenou, kriminalisté získali čas, přiblížili se k Bečovu a tým pod vedením Františka Maryšky po ročním pátrání objevil pod podlahou bečosvkého zámku nečekané - relikviář svatého Maura.

Jeho hodnota je nevyčíslitelná. Podobně jako v případě u korunovačních klenotů. Jenže zatímco o těch se píše v každé učebnici dějepisu, o existenci vzácného relikviáře řada Čechů dosud vůbec netuší.


Zobrazit místo památky na větší mapě

Markéta Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme