Přemyslovci nebyli barbaři
Svět někdy vnímá vstup rodu Lucemburků na české území jako okamžik, kdy se k nám dostává kultura a řemeslníci začínají získávat svou zručnost a skvělou pověst. Realita přitom byla jiná. Lucemburkové měli na co navazovat. S tímto poselstvím byla zahájena v Domě U Kamenného zvonu série přednášek, které budou každý čtvrtek od 18 hodin doplňovat výstavu Královský sňatek.
První z přednášek patřila hlavní kurátorce expozice PhDr. Kláře Benešovské, CSc., vedoucí oddělení Umění středověku Ústavu dějin umění AV ČR. Dějinné setkání Přemyslovců a Lucemburků: svědectví umění patřilo nejen vzpomínce na samotný zrod výstavy, ale především hlavnímu exponátu Domu U Kamenného zvonu, který byl v Praze prvním domovem mladých manželů.
Co víme o jednotlivých patrech Domu U Kamenného zvonu? Kde byly reprezentativní a kde soukromé prostory? Jaké si můžete v domě prohlédnout nástěnné malby? To jsou jen některé z otázek, na které PhDr. Klára Benešovská nabízela odpovědi. Zároveň v přednášce upozornila na různé teorie výkladů například u výzdoby domu. Více už uslyšíte v záznamu přednášky v pořadu Víkendová univerzita 18. prosince 2010.
Jan Lucemburský nebo Jan Slepý?
Když se v roce 1310 Jan Lucemburský ženil s Eliškou Přemyslovnou, bylo mu pouhých 14 let. Zatímco jeho rodiče cestovali do Itálie, on putoval do cizí země, kde na něj čekala dlouhá řada problémů. Po letech se v zápisech našich kronikářů proměnil v krále, který zemi stále opouštěl. Po „domácím“ rodu Přemyslovců přišel nový styl vlády a rodila se dvojí Janova tvář. V zahraničí se proměnil v úspěšného muže, který se dokázal postavit všemu včetně svého handicapu, jak připomíná také k Janovi připojené přízvisko Slepý. Pro české prostředí se stal cizincem. Jeden muž – dva různé pohledy. Jaký tedy byl? Jak zvládl první dvě desetiletí vlády v Českém království? Jaké bylo jeho manželské soužití a vztah k dětem?
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.