Ztracené sochy se našly při stavbě metra

Některé ze soch, které si mohou prohlédnout návštěvníci nové výstavy berlínského Neues Museum, byly naposledy vystaveny v roce 1937. Tehdy putovala tato díla po celém Německu a Rakousku v rámci expozice „Entartete Kunst“ zorganizované ministrem propagandy Josefem Goebbelsem. Měla demonstrovat německému národu stovky děl tzv. „zvrhlého umění“, jež nacistický režim z ideologických důvodů zavrhl. Historici umění považují mnohá díla z této výstavy za zničená a nenávratně ztracená.

Počátkem letošního roku narazili stavbaři při budování berlínského metra na trosky administrativní budovy zničené při spojeneckém náletu v roce 1944. Z ruin vyzvedli jednu za ztracených soch „zvrhlého umění“ – Portrét Anni Mewesové. Sochu známé herečky vytvořil Edwin Scharff v roce 1921. Odborníci neočekávali, že by se v ruinách mohla nacházet další umělecká díla. Od srpna do října se jim jich ale podařilo zachránit z trosek ještě deset. Jsou mezi nimi sochy Otto Bauma, Marg Mollové, Gustava Heinricha Wolfa, Nauma Slutzkyho, Karla Knappeho a keramiků Otto Freundlicha a Emy Roederové. Některá díla, jako terakotová busta muže od Otto Freundlicha z roku 1925, byla poškozena ohněm. Bronzové sochy a plastiky jsou pokryty silnou vrstvou patiny.

Zatím není jasné, kdo a jak sochy zachránil. Spekuluje se o notáři Erhardu Oewerdieckovi, který míval ve zničené budově kancelář. Oewerdieck a jeho žena Charlotte ukrývali za války židovské uprchlíky a získali za to titul Spravedlivý mezi národy udělovaný lidem nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holocaustem.

I když je „zvrhlé umění“ spojováno s umělci židovského původu, nacistický režim dával tuto nálepku většině moderního umění bez ohledu na to, kdo byli jeho tvůrci. Jako „zvrhlé umění“ byla v nacistickém Německu zakazována třeba i díla Vincenta van Gogha nebo Pabla Picassa.

Zvukovou podobu tohoto článku uslyšíte v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 12. 11. 2010 v 9:00.