Tyfová epidemie z počátku 18. století

12. listopad 2010
Monitor

V severofrancouzském masovém hrobě z počátku 18. století neleží oběti válek o španělské dědictví, ale skvrnitého tyfu. Dokazují to molekuly DNA ze zubů pohřebných lidí.

V letech 1710 až 1712, kdy francouzský král Ludvík XIV. vedl s Evropou válku kvůli španělskému dědictví, bylo město Douai na severu Francie několikrát v obležení. Z tohoto neklidného období pochází masový hrob, který byl v roce 1981 odhalen během městských stavebních prací. Na kostrách, které v něm ležely, nebyla patrná žádná poranění, která by byla způsobena zbraněmi. Archeologové proto došli k závěru, že spíš než padlí vojáci v něm leží oběti nějaké epidemie a další zkoumání přenechali paleomikrobiologům.

Tento nově vzniklý obor se specializuje na identifikaci původců historických epidemií – obvykle tím, že zkoumá molekuly DNA z lidských ostatků. Nejinak tomu bylo i v případě epidemie z města Douai. V zubní dřeni pohřbených lidí vědci objevili DNA bakterií Bartonella quintana, které způsobují takzvanou zákopovou horečku a bakterií Rickettsia prowazekii, které vyvolávají skvrnitý tyfus. Obě nemoci přenášejí vši. Tyfové bakterie jsou stejného typu, jaký je známý ze Španělska. Objev tak podpořil teorii, podle níž tuto nemoc do Evropy importovali španělští konkvistadoři, kteří se vraceli z Nového světa.

Zdroj: ScienceDaily, PLoS ONE

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.