O zápis na seznam UNESCO usiluje český masopust i sokolníci

V africké Keni zasedá od včerejška mezivládní výbor organizace OSN UNESCO pro výchovu, vědu a kulturu. Výbor má rozhodnout o zápisu nových položek na seznam nehmotného kulturního dědictví. Zatím je na něm z našich končin zachycen slovácký verbuňk, tanec vojenských odvedenců. Teď by se k němu mohly přidat masopustní průvody z východočeského Hlinecka a také zdejší sokolnictví.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sokolnický lov v Sezemicích

Sokolnický lov v Sezemicích | Foto: Lukáš Peška

Čeští sokolníci o zápis na seznam UNESCO ucházejí spolu se sokolníky z několika jiných, pro nás exotických zemí, například Spojených arabských emirátů, Kataru či Mongolska.

Přehrát

00:00 / 00:00

O spolukandidatuře českého sokolnictví na seznam UNESCO mluvil na Radiožurnálu Petr Zvolánek, předseda Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty

„Jednalo by se především o veřejnou deklaraci toho, že prastará sokolnická tradice se dochovala do dnešní doby, nemá ale na růžích ustláno. Svým způsobem je ohrožena moderní civilizací,“ říká Petr Zvolánek, předseda Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty.

Sokolnictví se podle Zvolánka dá zkráceně chápat jako umění zacházení s dravci, především lov s nimi. V České republice se sokolnictví aktivně věnuje asi 500 lidí, kteří také pomáhají přírodě tím, že zachraňují genofond nejohroženějších dravců a množí je v zajetí. Často se také podílejí na jejich vypouštění do přírody.

Masopustní průvody na Hlinecku mají 200 let starou tradici, v hlavních rolích jsou Turci, ženuška, slamění, ras s kobylkou nebo kominíci. Ti se každoročně v únoru vydávají na maškarní výpravu po vesnicích na Hlinecku. Jde o Vortovou, Studnice, Hamry a místní hlineckou část Blatno, kde se tradice masopustní obchůzky dodržuje a předává z generace na generaci.

Již 166 tradic

Na seznam se zapisují tradice, kterým hrozí úpadek nebo zánik a které skupina obyvatel pokládá za součást svého kulturního dědictví. Kandidující státy se také musí zavázat, že toto dědictví budou zhodnocovat a dále podporovat jeho přenášení z generace na generaci.

Ze zahraničí kandiduje například francouzská gastronomie, španělská hudební a taneční kultura flamenco nebo čínská akupunktura.

Na takzvaném ‚Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva‘ figuruje v současnosti 166 tradic ze 77 zemí. Česko zatím zastupuje jen slovácký verbuňk, tanec mladíků odvedených na vojnu.

Alžběta Havlová, Jan Piroch, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme