Přísloví, že jsme to, co jíme, tak docela neplatí. Nová studie ukazuje, že pro složení střevní mikroflóry jsou zřejmě významnější evoluční vztahy.

17:19 18. listopadu 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dospělý člověk má ve střevech asi tisíc různých druhů bakterií. Složení této sbírky je zásadní pro naše zdraví, ale co jej ovlivňuje, zatím docela přesně nevíme. Může to záviset na tom, jaké bakterie jsme získali od své matky, na tom, co obvykle jíme, i na dalších faktorech. Některé studie naznačují, že zvířata s podobnou dietou mají i podobné složení střevní mikroflóry. Nová studie však ukazuje, že významnější než strava je zřejmě evoluční historie.

Evoluční biologové z Yaleské univerzity shromáždili vzorky stolice od 26 divokých lidoopů (tří poddruhů šimpanzů a dvou druhů goril) a dvou lidí (obyvatel Arizony a rovníkové Afriky). Sekvenováním bakteriální DNA pak mohli přesně zjistit, jakou sbírku mikrobů má člověk nebo lidoop ve střevech. Zjistili, že rozdíly jsou jak v typech bakterií, tak jejich množství. Ze získaných dat vědci sestavili „strom“, který znázorňoval příbuzenské vztahy mezi bakteriemi. Ke svému překvapení zjistili, že strom bakterií kopíruje evoluční vztahy mezi primáty. Lidské bakterie byly například příbuznější bakteriím šimpanzů než goril. Oba studovaní lidé zase měli stejné bakterie navzdory tomu, že žili na opačných koncích světa a jedli zcela jinou stravu.

Zdroj: PLoS Biology, ScienceNow

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít