NATO nabídlo Rusku zapojení do protiraketového systému

Rusko dostalo od Severoatlantické aliance nabídku účasti v budování protiraketového štítu. Obranný systém NATO má nejdříve ochránit takzvané jižní evropské křídlo Aliance. Tedy země, které jsou na dostřel raket středního a krátkého doletu ze států Středního Východu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Summit NATO v Lisabonu

Summit NATO v Lisabonu | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

Spolupracujte s námi. Vybudujme systém společně. Tak zněla výzva generálního tajemníka NATO Rasmussena adresovaná ruskému prezidentovi. Medveděv se nabídkou patrně bude zabývat. Na protiraketové ochraně bojových operací začnou Rusko a NATO spolupracovat okamžitě. Jestli se zapojí i do celkového protiraketového štítu si ještě Rusko rozmýšlí.

„Domluvili jsme se, že je nutné v práci na tom dále pokračovat. Období ochladnutí vztahů a vzájemného napětí skončilo. Hledíme do budoucnosti s optimismem,“ vzkázal Medveděv.

Spolupráci s Ruskem i na jiných tématech než jen na obranné politice si na summitu pochvaloval prezident USA Barrack Obama. „Vidíme Rusko jako partnera, ne protivníka. Dohodli jsme se prohloubit spolupráci v důležitých oblastech: Afghánistán, boj proti drogám, a nové bezpečnostní hrozby 21. století. Asi nejdůlěžitější je dohoda na protiraketové obraně, která mění zdroj někdejšího napětí v možnou spolupráci proti společným hrozbám.“ uvedl.

Podle prezidenta Václava Klause nikdo neuvažuje o vybudování jednoho rusko-aliančního obranného systému, ale o spolupráci těch, které si NATO a Ruská federace paralelně vytvoří.

Přehrát

00:00 / 00:00

Severoatlantická aliance nabídla Rusku spolupráci na protiraketovém deštníku. Více z místa Pavel Novák.

„V žádném případě se nebudou plést jeden do druhého, ale půjde pouze o co nejkvalitnější, nejrychlejší výměnu informací,“ uvedl Klaus.

Země Střední Evropy by měl alianční protiraketový deštník přikrýt do roku 2018.
NATO si také na summitu vytklo za cíl předat zodpovědnost za bezpečnost v Afghánistánu místním silám v roce 2014. Do té doby je třeba vycvičit dostatek členů afgánské armády a policie. Stahování vojáků se bude týkat i Česka.

„Od roku 2015 dál nebudeme už v Afghánistánu takovým způsobem přítomni jako dnes,“ řekl Vondra Radiožurnálu.

Aktuálně má Česko v Afghánistánu necelých 5 stovek vojáků. Příští rok přesáhne počet příslušníků a příslušnic naší armády v této zemi sedm set. Pak se bude velikost jednotky zase zmenšovat.

Pavel Novák, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme