Pohled do sloního mozku
Sloní mozek je nejen větší než u jiných druhů suchozemských savců, ale podle nové studie je jeho mozková kůra také komplexnější a obsahuje více typů nervových buněk.
Afričtí sloni (Loxodonta africana) mají velmi sofistikovanou komunikaci, bohatý společenský život a jejich paměť se stala příslovečnou. O struktuře přibližně pětikilového mozku, který stojí za těmito schopnostmi, vědci zatím nevěděli téměř nic. Mezeru nyní alespoň částečně zaplnila práce vědců z několika amerických univerzit, kteří pod mikroskopem zkoumali morfologii neuronů v tkáňových řezech z kůry sloního mozku.
Kůru tvoří tenká vrstva buněk na povrchu mozku, ve které se integrují smyslové informace a která je centrem myšlení a paměti. Mozková kůra slonů se podle nové studie liší od kůry jiných, lépe prozkoumaných živočichů, jako jsou hlodavci nebo primáti. Obsahuje víc různých typů neuronů, které jsou v některých oblastech uspořádány s vyšší komplexitou. Jak to přispívá k rozvinutým duševním schopnostem slonů, zatím nevíme. Objev však naznačuje, že evoluce si našla víc než jeden způsob, jak vytvořit komplexní mozek – a tím i vysoce inteligentní zvíře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
