Kriminalistický ústav v Praze vlastní databázi zvířecích chlupů

Policie má novou zbraň proti pašerákům zvířat. V pražském kriminalistickém ústavu vytvořili databázi zvířecích chlupů, díky které přesně určí, kde bylo zvíře ulovené, což může pomoci dopadnout pašeráky zvířat. Autorkou databáze je Hana Eliášová z Kriminalistického ústavu v Praze.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Malá lama v Zoo Olomouc

Malá lama v Zoo Olomouc | Foto: Zoo Olomouc, Milan Kořínek

Každý živočišný druh se vyznačuje větší variabilitou chlupů, existuje několik typů chlupů – pesíky, osiníky, viníky.

„Právě pesíky jsme zahrnuli do té naší databáze. Jsou důležité z hlediska barvy, při určování živočišného rodu nebo druhu určitého zvířete,“ říká autorka databáze Hana Eliášová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pašeráci zvířat.mp3

Chlupy se zkoumají většinou mikroskopicky, pomocí optického elektronového mikroskopu. Hodnotí se celá škála znaků, například délka, šířka, barva, pigmentace, rozložení pigmentu, charakter dřeně nebo uspořádání šupin. To jsou znaky, které mohou determinovat určitý druh zvířete.

Databáze zvířecích chlupů slouží nejen k odhalování pašeráků zvířat, ale také rozsáhlé trestné činnosti. Jedná se o krádeže kožešin, kožešinových výrobků, nedovolený odstřel zvěře, získávání trofejí nebo dopravní nehody.

Zvířecí databáze zahrnuje až 320 zvířat.

„Máme zde zvířata evropská, asijská, severoamerická, jihoamerická, australská. Všechny vzorky jsme získali prostřednictvím zoologické zahrady v Praze, ale hlavně ze vzorkovnice Národního muzea v Praze," vysvětluje Eliášová.

Kriminalistický ústav zkoumá také lidské vlasy a chlupy. Vlastní databázi, která rozděluje základní znaky vlasů.

„Máme podchycené také patologické markanty a etnickou variabilitu různých populací,“ vysvětluje Eliášová.

Do Česka se ročně dostanou nelegální cestou stovky savců, případně jejich kožešin a dalších částí. Mnohem početnější jsou ale co do pašování mořské korály, pavouci a plazi. Jsou to ročně tisíce kusů.

Dana Votýpková, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme