Lidé ze Šumavy se vracejí ke kachlovým kamnům
Šumavský kamnář Jan Janoušek staví kamna nejen na Šumavě, ale především tam. Žije v nejvýš položené české obci Horská Kvilda a jeho kamna jsou tu hned v několika domech a chalupách. Pro lidi, kteří žijí uprostřed chráněné přírody Národního parku, jsou podle něj kachle tím nejekologičtějším způsobem topení.
Kachlová kamna musí být dobře postavená. Pak ušetří peníze, chrání přírodu a navíc dávají teplo i v situacích, kdy všechny ostatní zdroje tepla selhávají. A to nejen na Horské Kvildě občas zažijí.
„Byly doby, kdy to bylo častější, dnes už je to lepší. Je to však i o příjemném teple a teple, které není závislé na dodávkách energie. Ve větší obývací místnosti si zatopím a přežiji tam takovéto zimy,“ říká kamnář Jan Janoušek.
Lidé na Šumavě se proto ke kachlovým kamnům znovu vracejí. Výjimkou nejsou ani renovace starých, původních kamen, pokud to jejich stav dovolí. „Je to běžná součást života na Šumavě. Lidé, kteří jsou se Šumavou sžití, si často v domě nezřídí ústřední topení, ale nechají si postavit kachlová kamna. Je to o způsobu života,“ doplnil kamnář.
Typická kamna starých Šumaváků jsou postavená z kachlí hnědé, zelené a především modré barvy. „Většina kamen, která jsem rozebíral, byla bledě modrá. Po válce byla bílá, protože tu nic jiného nebylo,“ dodává.
Dnes lidé chtějí podle kamnáře Jana Janouška hlavně rozmanitost, takže se staví kamna různých druhů. Narozdíl od starých časů, kdy hlavní byla funkčnost, jsou dnes kachlová kamna i jedním z hlavních architektonických prvků v chalupách a domech.
