ČR podle OECD nedokáže bránit únikům do daňových rájů

Česká republika nedokáže účinně bránit únikům do daňových rájů. Mladá fronta Dnes v ekonomické rubrice píše, že Češi podle tvrzení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zaspali a na rozdíl od další asi stovky zemí neuzavřeli s daňovými ráji smlouvy, které mají únikům zabránit. První smlouvy mají být podepsány až koncem letošního roku.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo financí. Ilustrační foto.

Ministerstvo financí. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Koncem loňského roku sídlilo v některém z daňových rájů více než 11 tisíc českých firem. Mezi takto označované země patří například i Nizozemí, USA, Kypr či Lucembursko.

Přehrát

00:00 / 00:00

Radim Bláha z ministerstva financí o tématu mluvil ve Světě o jedné Rádia Česko

O kolik peněz český stát takto ročně přichází, ministerstvo financí ale neví, jak řekl na Rádiu Česko Radim Bláha, ředitel odboru metodiky a výkonu daní z příjmu na ministerstvu financí.

„Bohužel, takové informace nemáme, protože jedná se vždycky o situaci, kdy takovéto společnosti, které podnikají v těchto zemích, využívají takzvaného daňového tajemství, které ty země mají zakotveny ve svých legislativách.“

Jaký je trend? Zvyšuje se počet českých firem registrovaných v takzvaných daňových rájích, nebo je tomu naopak?

„Z našeho pohledu, kdy 11 tisíc společností tvoří řekněme 3,5 procenta všech společnostní působících na českém trhu, ten trend není nijak výrazně vysoký. Nicméně riziko toho, že ve skutečnosti budou daně kráceny a budou odváděny jinde než do státního rozpočtu České republiky, tady existuje, a proto se tomu velmi silně věnujeme,“ zdůraznil Bláha.

Ministerstvo financí už rok vyjednává s Kajmanskými ostrovy, Bermudami, Bahamami a dalšími státy, které výhodně nebo vůbec nedaní zisky. To se může zdát jako dlouhá doba, avšak podle Bláhy je to dáno komplikovaností legislativního procesu.

„Když si představíme celou administrativní proceduru, která s tím souvisí, tedy že se jedná o smlouvy, které jsou takzvaného prezidentského typu, tedy musí být sjednány na té pracovní úrovni, následně musí proběhnout plným legislativním procesem až po schválení Parlamentem ČR, musí tyto smlouvy podepsat prezident, tak musím říct, že ta jednání se nevlečou na té pracovní úrovni, ale následně jsou tedy postupovány do legislativního postupu parlamentu,“ vysvětlil Radim Bláha na Rádiu Česko.

Ondřej Černý, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme