Zadívejte se někdy do kotle fanoušků fotbalové Sparty. Stačí zajít při jejím domácím zápase na Letnou a ve správnou chvíli pozorovat, co se děje za brankou. Je až dojemné, jak se tvrdí hoši na tribuně přiléhající ke třídě Milady Horákové rozněžňují nad dvojicí útočníků tmavé pleti Bony Wilfried, Leo Kweuke.

Tento článek je více než rok starý.

16:30 23. listopadu 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Z míst, odkud před lety létaly banány a pomeranče pro jiného černého Afričana Kennedyho Chihuriho a odkud se ještě docela nedávno rozléhalo aspoň ponižující bučení na hráče s černou kůží, se najednou nesou k uším rovníkových Afričanů oslavné pokřiky.

Když soupeřovou obranou na Letné tančí dvojice Wilfried, Kweuke, div že by sparťané z tvrdého jádra fandů nemohli aspirovat na tutory boje proti rasismu a xenofobii. Být sparťanem a rasistou je najednou v rozporu a Leo s Bonym jsou přece naši rudí hrdinové, tak jakápak xenofobie, neboli strach z neznámého.

Plyne z toho jediné - fotbalový svaz by měl po vzoru projektu Stadiony 2013 prosadit možná daleko smysluplnější projet Afričani 2011. Potom běda klubu, který od Nového roku nenabídne svým fanouškům vlastního hrdinu tmavé pleti, což se v ligových soutěžích někdejších koloniálních velmocí povedlo jaksi samovolně.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít