Převoz relikviáře sv. Maura: jako z akčního filmu
Ode dneška si na Pražském hradě můžete prohlédnout relikviář svatého Maura. Hned po korunovačních klenotech je naší nejcennější památkou. Proto jej při transportu ze zámku Bečov nad Teplou do Vladislavského sálu střežila desítka ozbrojených mužů. Národní kulturní památku převážel speciální pancéřový kamión s klimatizací a se zdvojeným odpružením podvozku. A to vše proto, aby byl relikviář jako v bavlnce. Česko tak zažilo velké stěhování pokladu.
Vladislavský sál je zatím prázdný. Připravená skleněná vitrína v prostoru skoro tisíce metrů čtverečních tak trochu zaniká. Stojí pár metrů od dveří, které vedou do kostela Všech svatých, i od Sněmovního sálu, kde jsou kopie korunovačních klenotů.
Reportáž michaely Veteškové o transportu relikviáře sv.Maura z Bečova nad Teplou do Prahy
Právě s těmi je možné porovnat úroveň zlatnické práce první třetiny 13.století, vysvětluje správkyně sbírek bečovského zámku Kateřina Pánková.
„Náš relikviář je výjimečný i tím, že patří do velice úzké rodiny relikviářů domečkového typu,“ tuší správně, že jedinečnost relikviáře jde s korunou, jablkem i žezlem srovnávat. „Jde o exkluzivní dílo středověkého zlatnictví. Náš relikviář je navíc jediný svého druhu na území Čech.“
Rozhovor s Kateřinou Pánkovou odkládáme, protože dostávám zprávu, že směrem od Jezdeckých schodů přijíždí bílý pancéřový nákladní vůz. Doprovázejí jej automobily s policisty Útvaru rychlého nasazení. Kolona aut zastavuje u Starého královského paláce. Muži v maskáčích, v černých kuklách na hlavách a se samopaly v rukou mlčky vytvoří bariéru mezi zvědavými turisty na nádvoří i fotoreportéry. Další šestice maskovaných mužů nese truhlu s pokladem rychle do Vladislavského sálu.
A to už jsem opět v gotickém sále a kastelán zámku Bečov nad Teplou Tomáš Wizovský mi ukazuje schránku, kterou před chvílí nesli maskovaní muži: „Jedná se o speciální transportní schránku, kopíruje tvar relikviáře, který je domečkového typu. Byla vyrobena na zakázku pro relikviář v roce 2002. Tehdy sloužila k transportu z Pražského hradu na Bečov.“
Kastelán Wizovský klepe na kovovou schránku, aby potvrdil, že je dost odolná proti otřesům. Jsou na ní tři zámky. Restaurátoři v bílých rukavicích je odemkli a pomalu ze schránky vyndali relikviář v celé kráse.
„Relikviář bývá považován nejen za druhou nejcennější zlatnickou památku u nás – hned po korunovačních klenotech, ale i za památku evropského významu. Každoročně navštíví Bečov nad Teplou až 55 tisíc návštěvníků,“ říká mi kastelán o relikviáři, v němž se ukrývají ostatky sv. Maura, sv. Timoteje, sv. Apolináře a sv. Jana Křtitele.
Relikviář svatého Maura má velikost menšího konferenčního stolku, chcete-li dětského sarkofágu, a od konce druhé světové války byl asi čtyři desítky let ukrytý pod podlahou středověké hradní kaple zámku v Bečově nad Teplou. Archeologové jej začali hledat až před 25 lety, když se o něj začal zajímat americký sběratel umění.
Pod skleněnou klimatizovanou vitrínou detaily jeho výzdoby sice trochu zanikají, ale vzhledem k tomu, že jde o druhý nejcennější poklad v Česku, o který před dvaceti pěti lety projevil zájem nejeden zahraniční sběratel umění, jde pochopit, proč je v tomto proskleném trezoru ukrytý i proč jeho transport doprovázela desítka ozbrojených mužů.
Zvětšit mapu: cesta relikviáře z Bečova nad Teplou do Prahy
