Kohout: Irsko by mělo vyhlásit částečnou platební neschopnost
Irská vláda představila úsporný plán na ozdravení státních financí. Během čtyř let chce stát pomocí úspor a zvýšení daní získat do rozpočtu 15 miliard eur. Ministr financí Brian Lenihan řekl, že se běžné výdaje během čtyř let sníží o sedm miliard euro. O práci ve veřejném sektoru přijde skoro 25 tisíc lidí, sníží se minimální mzda a výše sociálních dávek, zvýší se daň z přidané hodnoty a zavede se nová daň z nemovitosti.
V číslech to znamená, že úsporami výdajů chce vláda ušetřit deset miliar eur a zvýšením daní a dalšími opatřeními zbylých pět miliard získat.
Cílem je podle Lenihana odstranit nejistotu, zvýšit důvěru spotřebitelů, podniků, států, se kterými Irsko obchoduje, a v neposlední řadě zahraničních věřitelů.
Jak se úsporný plán jeví, je těžké odhadnout.
„Zatím byly publikovány jenom některé hlavní body a nebyl čas udělat nějaké důkladnější analýzy, do jaké míry ten plán může fungovat nebo do jaké míry je to jen zoufalé gesto. V tomto okamžiku je to spíše otázka pocitu, jestli spíše cítím, že se to povede nebo ne. Momentálně bych řekl, že spíše nikoliv,“ říká ekonom společnosti Partners a člen Národní ekonomické rady české vlády Pavel Kohout.
V Irsku žije zhruba 5 milionů obyvatel. Irsko chce půjčit od evropských institucí 85 miliard euro. Evropské země si na tuto velikou sumu budou muset také půjčit.
Za krizi může politika
Krize nevzešla podle Pavla Kohouta původně v irských bankách, ale v politice:
„Bylo politické rozhodnutí přijmout euro navzdory tomu, že pouze menšina zahraničních obchodů je v eurech a přístup k velmi levným eurovým úvěrům z Evropské centrální banky otevřel dveře irským bankám k tomu, aby začaly budovat gigantickou úvěrovou bublinu, která nedávno praskla.“
Pád irských bank způsobil více než 30% deficit v letošním roce.
„Za daných okolností by bylo rozumnější, přiznat fakta a dovolit Irsku, aby vyhlásilo částečnou platební neschopnost. Byla by to sice ostuda, ale to, co se děje dnes, je také ostuda,“ radí Kohout.
