Peruánská hudba stará 3000 let

Chavínská kultura vzkvétala na peruánské vysočině v období mezi roky 900 až 200 př. n. l. O náboženství těchto dávných obyvatel Peru si můžeme udělat jasnější představu na základě vykopávek chrámu v lokalitě Chavín de Huantár. Hlavní chavínské božstvo je na reliéfech a sochách znázorňováno jako osoba s dlouhými tesáky a hady místo vlasů. Další božstva měla podobu kajmana, anakondy či jaguára.

Součástí náboženských rituálů byla i hudba. V troskách chrámu se v roce 2001 našly dvě desítky velkých ulit mořského plže křídlatce druhu Strombus galeatus. Naleštěné ulity nesly rytiny s náboženskou tématikou a stopy po barvách. Měly náustek, kterým do nich dávní trubači foukali. Hudební produkce zřejmě nebyly krátné. Svědčí o tom zářezy na povrchu ulity, které měly trubači usnadňovat držení nástroje.

Vědci ze Stanfordovy univerzity pod vedením Jonathana Abela nyní provedli detailní průzkum akustických vlastností ulit. Pomocí miniaturních mikrofonů snímali zvuky z úst trubače, náustku, těla ulity i jejího ústí. Ukázalo se, že na mušli lze zahrát jen jednoduché tóny. Jejich výšku ale mohl trubač modulovat tím, že vkládal ruku do ústí nástroje, podobně jako to dělají dnešní hráči na roh.

Zajímavé výsledky přinesl i výzkum přímo na místě – v nitru chrámu v Chavín de Huantár. Kamenné stěny komor chrámu mají zvláštní tvar a vědci byli přesvědčeni, že byly stavěny tak, aby umocnily účinek zvuků. Nahrávka pořízená systémem citlivých mikrofonů uvnitř chrámu a následná počítačová rekonstrukce akustických efektů podezření potvrdily. Pokud se na ulity hrálo tam, kde je archeologové našli, pak výsledný zvuk posluchače mátl, protože přicházel jakoby z mnoha různých směrů.

„Ve spoře osvětleném chrámu to mohlo u účastníků obřadů vyvolávat pocit nejistoty,“ řekl Jonathan Abel na nedávno konaném akustickém kongresu v mexickém Cancúnu.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 3. 12. 2010 v 9:00.